Nyní dostal ale příležitost působit na soukromé Jihovýchodní univerzitě NOVA v Miami a podílet se na atraktivním výzkumu dědičných deformací, tedy třeba trpasličího růstu, rozštěpu a deformací kyčlí.

Na stipendium se šestačtyřicetiletý Ettrich připravoval několik měsíců. Přestože má již profesorský titul, je podle něj důležité, aby stále hledal nové příležitosti. "Musel jsem v projektu vysvětlit nejen to, že to chci dělat vědecky, ale proč zrovna v Americe, proč to nejde v jižních Čechách, a zároveň, co to v dlouhodobém horizontu přinese i zpětně České republice," řekl ve své miamské laboratoři.

Fulbright-Masarykovo stipendium platí česká a americká vláda, aby Češi měli možnost studovat, zkoumat a vyučovat ve Spojených státech a naopak aby české instituce mohly získat amerického pedagoga nebo vědce.

V USA pracovat nesmí, musí se vrátit domů

"Když máte 'fulbrighta', znamená to, že se musíte vrátit do své země a ani nesmíte třeba příští dva roky ve Spojených státech pracovat; jezdit na odborné návštěvy sice ano, ale nesmíte dostat plat. Protože nejde o to, že by Američané chtěli nakoupit skvělé lidi z Evropy, ale že by se měli tady něco naučit, a pak to zase vrátit své zemi, odkud jsou," vysvětluje.

Konečný souhlas s udělením všech grantů vyslovuje instituce Fulbright Foreign Scholarship Board ve Washingtonu jmenovaná americkým prezidentem. Vědec si tak musí dobře rozmyslet, zda jeho projekt bude přínosný pro jeho domácí instituci. "V mém případě to je spolupráce s klinikou a zdejším lékařským výzkumem, protože to v jižních Čechách nemáme," poznamenal.

Ettrich, který také působí na budějovické Přírodovědecké fakultě, doufá, že se mu hodí zkušenosti, které získá v Miami, v propojení základního a lékařského aplikovaného výzkumu. V Česku již zahájil spolupráci s nově založenou lékařskou fakultou v nedalekém rakouském Linci a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích plánuje společné studijní programy.

Lékařská fakulta na miamské univerzitě NOVA disponuje velkou databází pacientů a může zkoumat, jaké mutace se vyskytují i při dysplaziích kosti. Vědci tak pomocí počítače mohou předpovědět, jaká mutace co změní. Dysplazie vznikají podle Ettricha proto, že obal kolem kostí neobsahuje dostatek sulfátovaných proteoglykanů. V Miami zkoumá, proč lidské tělo není schopno toto vytvářet. Všechno totiž záleží na nenápadném jednom enzymu nazvaném PAP syntáza.

Výzkum v Miami zahájí Ettrich naplno od letošního září. Plánuje sem na půl roku vzít i svou rodinu: ženu a tři děti. Chodit budou do školy nedaleko od univerzitního kampusu.