Převrat v Íránu 1953: Zbavit se premiéra zemi pomohla CIA, 60 let to tajila

Mosaddek se stal íránským premiérem v roce 1951 poté, co byl 7. března zavražděn dosavadní předseda vlády Hádží Ali Razmárá. Nového premiéra jmenoval do funkce koncem dubna právě Pahlaví, a jeho rozhodnutí schválil o několik dní později i íránský parlament.

Podle americké neziskové mediální organizace National Public Radio se stal Mosaddek zprvu skutečným miláčkem Íránců, přičemž nejvíce ho proslavilo znárodnění íránského ropného průmyslu.

Zapomenutá válka. V roce 1941 vpadli Sověti do Íránu, číhala zde skrytá hrozba

„Íránskou ropu měla po desítky let pod kontrolou Velká Británie prostřednictvím Anglo-íránské ropné společnosti ( Anglo-Iranian Oil Company – AIOC). Mosaddek se snažil prověřit veškeré dokumenty, aby zjistil, zda AIOC platí Íránu smluvní licenční poplatky, a aby vymanil íránské zásoby ropy z vlivu této společnosti,“ uvedl v roce 2008 publicista Stephen Kinzer v práci Všichni šáhovi muži: americký převrat a kořeny blízkovýchodního teroru.

Zájmy AIOC se ovšem s Mosaddekovou iniciativou pochopitelně úplně neshodovaly, což vedlo nakonec k tomu, že nový íránský premiér prosadil v parlamentu znárodnění íránského ropného průmyslu a vyhoštění zástupců firmy ze země. Není vyloučeno, že se přitom inspiroval děním v tehdejší střední a východní Evropě včetně Československa, kde se s pomocí Sovětského svazu dostaly k moci komunistické diktatury.

Šedesát let CIA tajila, že pomohla v roce 1953 Íránu svrhnout premiéra:

Zastavit komunisty

Británie reagovala na íránské parlamentní hlasování nejprve podnícením globálního bojkotu íránské ropy, čímž chtěla dostat Írán pod ekonomický nátlak. Po dvou letech se však britská a americká vláda dohodly, že bude lepší Mosaddeka svrhnout.

Zrod Al-Káidy: Na začátku byla schůzka čtyř mužů, pak už události nabraly spád

Přispěla k tomu změna politické garnitury v obou zemích: v Británii vystřídal v roce 1951 tehdejšího premiéra Clementa Attleeho opět Winston Churchill a ve Spojených státech se stal v roce 1953 novým prezidentem Dwight Eisenhower. Oba byli nesmiřitelnými kritiky a oponenty vzmáhajícího se komunismu a z toho důvodu se obávali i Mosaddekových znárodňovacích aktivit, které podporovala íránská komunistická strana Túde.

Ta sice byla v tu dobu v Íránu ilegální, protože jeden z jejích členů zkusil v roce 1949 zavraždit Pahlavího, na což íránský režim reagoval jejím zákazem, ale právě roztržku Íránu se Západem kvůli znárodnění ropy hodlala využít pro převzetí moci. Ani Churchill, ani Einsenhower jí to nehodlali dovolit.

Íránská krajně levicová marxisticko-nacionalistická strana Túde vyslala během převratu do ulic ženy (v Íránu bez volebního práva), aby získaly lidi na její stranuZdroj: Wikimedia Commons, William Arthur Cram, volné dílo

Íránský parlament navzdory mezinárodnímu embargu prodloužil v lednu 1953 Mosaddekovy široké premiérské pravomoci o další rok a premiér začal požadovat sesazení šáha. Dne 2. srpna 1953 převzal z moci svého úřadu kontrolu nad královským palácem a v referendu o den později si nechal schválit rozpuštění parlamentu.

Jdeme do toho

V té době však už byly Mosaddekovy aktivity dávno v hledáčku tajných služeb Británie i Spojených států amerických. Dne 4. dubna 1953 vyčlenil ředitel CIA Allen W. Dulles z rozpočtu jeden milion dolarů na svržení Mosaddeka. Ve spolupráci se šáhem, íránskými monarchistickými a klerikálními skupinami a íránským generálem Fazlulláhem Záhidím pak Američané zahájili tzv. Operaci Ajax, jejímž cílem bylo obnovení moci šáha.

„Podle odtajněných dokumentů a záznamů CIA najala tato tajná služba některé z nejobávanějších mafiánů v Teheránu, aby 19. srpna 1953 zorganizovali prošáhské nepokoje. Další muži placení CIA byli přivezeni do Teheránu v autobusech a náklaďácích a ovládli ulice města,“ uvedl v práci Nebezpečné třídy a převrat v Íránu v roce 1953 vyučující islámských a íránských studií na Freiburské univerzitě Olmo Gölz.

Špionážní akce jako z filmu: Izrael v 90. letech tajně testoval sovětský MiG-29

Podle National Public Radio řídil tuto akci vedl vyšší důstojník CIA Kermit Roosevelt Jr., vnuk bývalého amerického prezidenta Theodora Roosevelta. V pouličních bojích sice zahynulo asi 200 lidí a dalších 300 bylo zraněno, jinak ale převrat proběhl poměrně rychle a bez většího odporu.

Mosaddek byl zatčen a šáhův vojenský soud jej 21. prosince 1953 odsoudil za velezradu ke třem letům za mřížemi a poté k doživotní internaci v domácím vězení. Uvězněni byli i další Mosaddekovi příznivci. Někteří dostali trest smrti.

CNN: Za převratem stála CIA

Po převratu vznikla v Íránu nová vláda pod vedením generála Fazlulláha Záhidího, jež umožnila šáhovi Pahlavímu vládnout pevněji jako monarcha, přičemž se silně spoléhal i na podporu Spojených států.

Šílený vědec jako z filmu. Chemik Sidney Gottlieb pro CIA mučil stovky lidí

U moci se tak udržel dalších 26 let, dokud jej nesvrhla tzv. íránská protišáhovská revoluce v roce 1979, která ho donutila opustit zemi. V té se dostal k moci vůdce šíitských muslimů ajatolláh Rúholláh Chomejní, který proti šáhovi vystupoval už od 60. let minulého století. Ten se pak stal de facto íránským diktátorem a přetvořil zemi v teokratický islámský stát.

V srpnu 2013 uznala americká vláda formálně roli USA v převratu z roku 1953 tím, že zveřejnila většinu dříve utajovaných vládních dokumentů. Podle tehdejšího zpravodajství CNN tyto dokumenty ukázaly, že převrat proběhl „pod vedením CIA jako akt zahraniční politiky USA, koncipovaný a schválený na nejvyšší vládní úrovni“.