V rámci protestní akce nazvané „hnutí Žlutých vest“ – to podle reflexních oděvů – se konaly demonstrace na dvou tisících míst po celé Francii. Původně se přitom počítalo s 1500 demonstracemi. Hnutí, jež nemá oficiálního vůdce a nehlásí se k žádné z politických stran, navíc hrozilo blokádami silnic po celé zemi.

Podle francouzského ministra vnitra Christopha Castenera policie v souvislosti s demonstracemi vyslechla 52 lidí a 38 osob vzala do vazby. Protestující během soboty zablokovali dálnici A6 v obou směrech. Kvůli protestním akcím došlo na několika místech k vážným nehodám. 

Tragickou dohru měla neschválená demonstrace, která se konala ve městečku Pont-de-Beauvoisin, jež leží na východě země. Do jedné z protestujících totiž najela řidička, která vezla dceru k lékaři. Když jí účastníci protestu začali bouchat na střechu vozu, zpanikařila a najela do davu, přičemž usmrtila 63letou ženu. Podle francouzských médií byla řidička vzata do vazby a je v šoku.

Další lidé byli zraněni na jiných místech Francie, pět z nich vážně. Jedním z nich je i policista, kterého zranili řidiči, když se snažili projet barikádami. Podle francouzských médií celkem utrpělo zranění 106 lidí. 

Prudký růst cen nafty 

Během posledního roku vzrostly ceny nafty ve Francii o 23 procent na průměrných 1,51 euro za litr (39,23 koruny), což je podle agentury AFP nejvíc od začátku nového tisíciletí. Svůj díl viny na tom má i Macronova vláda, jež v letošním roce zvýšila daň z uhlovodíkových paliv o 7,6 centu na litr nafty a 3,9 centu na benzin. Tato opatření byla součástí kampaně za „čistší“ automobily a palivo.

Vláda chce navíc od ledna znovu zvýšit daň z nafty a benzinu, s čímž podle průzkumů nesouhlasí až 76 procent Francouzů. I přes rostoucí nespokojenost Francouzů však francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že zvýšení daní nezruší. V televizním rozhovoru si mimo jiné postěžoval, že „občané neprojevili dostatek ohleduplnosti“.