Pětačtyřicetiletý muž byl oblečený do žluté reflexní vesty, která je poznávacím znamením demonstrantů proti Macronovým ekonomickým reformám. Podle policie držel v ruce granát a požadoval, aby byly „žluté vesty přijaty v Elysejském paláci“, oficiálním pařížském sídle francouzského prezidenta.

„Policisté na místě to vyhodnotili jako hrozbu,“ uvedl na tiskové konferenci francouzský ministr vnitra Christophe Castaner. Muž podle jeho slov vykřikoval, že má u sebe kromě granátu ještě další výbušniny.

Muž byl součástí skupiny demonstrantů, která se v pátek odpoledne shromáždila poblíž nákupního centra Espace Anjou v Angers, citovala agentura AFP místního úředníka Bernarda Gonzaleze. Policii byl incident nahlášený v 16:45 a muž se vzdal teprve krátce před půl jedenáctou večer.

Granát v současnosti zkoumají experti. Gonzalez však uvedl, že nebyl „falešný“ a existovala „reálná hrozba pro lidi v okolí“. Ostatní demonstranti se od muže, který není policii neznámý, distancovali.

Čekají se další protesty

Menší skupinky protestujících ve žlutých vestách, které daly celému hnutí jméno „gilet jaune“, blokují silnice po celé Francii. Očekává se, že v sobotu počet demonstrujících ještě vzroste.

Podle agentury Reuters by se mohlo v Paříži sejít až 30 tisíc protestujících. Další demonstrace se však čekají i v dalších městech. "Je to protest éry sociálních médií, tedy nemá skutečné vůdce, žádné skutečné požadavky a nikdo neví, kolik lidí se zúčastní a kde se sejdou," poznamenala BBC. 

V Paříži se mají demonstranti shromáždit u Eiffelovy věže a na dvou velkých náměstích na východě hlavního města. Panují ale obavy, že se malé skupiny demonstrantů rozptýlí, což by znamenalo, že bude mnohem těžší je zvládnout. "Protesty mohou být amorfní, ale hněv je dost reálný," dodala BBC.

Paříž na sobotu povolala dalších 300 policistů, kteří mají zajistit pořádek v ulicích, napsal server BBC News. Celkem tak byly v Paříži zmobilizovány na tři tisícovky strážců zákona. Kromě žluté demonstrace se v sobotu čeká další shromáždění proti sexuálnímu násilí, ve městě se také konají fotbalové a rugbyové zápasy.

Dochází k výtržnostem


Jádro protestů tvoří to, co je známo jako "Francie periférií", tedy tisíce městeček, ve kterých jsou lidé silně závislí na autech, aby se dostali do práce či na nákupy. A ti cítí, že jejich hodnoty opomíjejí sofistikovaní "tvůrci pravidel" v metropoli. Cena nafty, která je stále nejběžnějším palivem ve francouzských vozech, za poslední rok stoupla asi o 23 procent na 1,51 eura (asi 39 koru) za litr, což je nejvíce od počátku tisíciletí.

Ceny ropy sice klesaly, ale Macronova vláda zvýšila letos daně z pohonných hmot ve snaze o prosazení ekologicky čistších vozidel. Rozhodnutí dále zvýšit tyto daně od Nového roku se tak jeví poslední kapkou.

Během několikadenních protestů a silničních blokád od minulé soboty utrpěly zranění stovky lidí a na mnoha místech docházelo k výtržnictví. Pořádková policie v pátek večer v Calais použila slzný plyn, aby rozprášila demonstranty, mezi kterými byly podle AFP i rodiny s dětmi.

Přinejmenším 500 "žlutých vest" blokovalo kruhový objezd u příjezdu na dálnici a část z nich - asi dvacítka výtržníků - házela kameny po těžkooděncích. Podle hasičů jeden muž utrpěl zásah kulkou do ruky, když šel do občerstvení v blízkosti objezdu.

Francouzská vláda v posledních dnech hovořila o radikalizaci hnutí, veřejnost ale podle všeho má pro "žluté vesty" pochopení. Ve čtvrtečním průzkumu agentury Odoxa uvedlo 77 procent dotázaných, že protesty jsou opodstatněné. Více než 80 procent pak vyjádřilo postoj, že by Macron měl odvolat zvýšení spotřební daně na ropné produkty plánované od ledna.