Organizátoři festivalu umění, jehož tématem jsou „Bad News“ (Špatné zprávy), sochu nainstalovali v pondělí. Masivní pozlacená socha tureckého prezidenta, který na ní zdviženou pravicí ukazuje do dáli, pobouřila jak jeho příznivce, tak odpůrce i občany města.
Kontroverzní osoba
„Určitě je namístě hovořit o Erdoganovi jako o kontroverzní osobnosti. Jsme ale ve svobodné zemi zcela jistě je zde prostor pro jakoukoliv diskuzi. Můžeme se o jeho osobnosti i soše bavit,“ řekl během uvedení expozice agentuře Reuters ředitel festivalu Uwe Eric Laufenberg.
Sochu od jejího instalování pokryly různé vulgární graffiti nápisy. Objevilo se na ní dokonce označení „turecký Hitler.“ Proti exponátu podle médií protestovalo několik stovek lidí. Odpůrci tvrdili, že dílo Erdogana oslavuje. Příznivci v něm naopak viděli jeho urážku. Část lidí se pak ptala, co socha ve městě dělá.

"Volala nám řada podrážděných občanů, protože lidem není jasné, že jde o součást bienále," sdělila v úterý agentuře DPA mluvčí wiesbadenské radnice, podle níž však byla socha vztyčena bez uvědomění představitelů města.
Během úterý se u sochy setkávalo čím dál tím více lidí, kteří se dostávali do místy tvrdých slovních sporů. Zatímco jedni na sochu sprejovali, druzí se nápisy snažili odstranit.
Vyhrocení situace
Situace se natolik vyhrotila, že podle policie nebylo možné zaručit bezpečí místních. V brzkých středečních ranních hodinách tak vyjeli hasiči a pomocí velkého jeřábu sochu odstranili.
"Je to člověk, který má na svědomí životy stovek lidí. Lže a zaplatil si cestu k moci. Je to diktátor,“ řekl agentuře Reuters obyvatel města. Některým místním se však i přesto socha líbila.
V Německu žijí asi tři miliony lidí s tureckými kořeny. Turecký prezident však mnoha Němcům vadí kvůli svému stále autoritativnějšímu vládnoucímu stylu. Příští měsíc by měl přicestovat do Berlína na oficiální státní návštěvu. Ta má být pokusem o zlepšení napjatých vztahů po letech neshod, poznamenává Reuters.

Německo totiž veřejně odsoudilo jednání prezidenta po pokusu o převrat v roce 2016. Tehdy bylo v Turecku propuštěno více než 150 tisíc úředníků, přičemž do vězení šlo ještě před zahájením soudního řízení asi 50 tisíc lidí včetně vojáků, policistů a státních úředníků.
Berlín tvrdí, že zákrok byl přehnaný a poškodil základní lidská práva. Ankara naopak tvrdí, že šlo o zajištění národní bezpečnosti.
