Kliknutím zvětšíteMusela by se jí věnovat, i kdyby nechtěla. Postavení manželky a matky následníka trůnu to od ní vyžadovalo. Ona se však charitativní činnosti chopila celým svým srdcem, a když se to sčítalo s její celosvětovou popularitou, skutečně se jí podařilo změnit svět. Vždyť kdo by neznal třeba ikonický snímek, při kterém kráčí právě vyčištěným minovým polem? Díky jejímu odvážnému gestu, kdy doslova vsadila vlastní život, se o problematice min začalo nejen ve velkém mluvit, ale dokonce byla uzavřena i významná mezinárodní dohoda. A kdo byl onou ženou? Nikdo jiný než před čtvrt stoletím zesnulá britská princezna Diana.
Když tuto osobnost, která zemřela při tragické autonehodě 31. srpna 1997 v Paříži, ukládali do hrobu, v rukou držela růženec. Ten dostala jen pár týdnů před svou smrtí darem od Matky Terezy, humanitární pracovnice a řeholnice, která byla později prohlášena za svatou. Matka Tereza shodou okolností zemřela jen o pár dnů později než Diana - den před princezniným pohřbem.
Obě ženy se potkaly párkrát v životě a měly si skutečně co říct. Diana totiž nebyla žádnou zpovykanou šlechtičnou. Svět ji sice znal i jako módní ikonu a hvězdu stránek bulvárních novin, ale také - a dá se říct, že především - jako ženu, které není cizí pomoc potřebným. „Diana byla velmi citlivá k ubohým - a také jim byla velmi nakloněna. Všechny mé sestry i já se modlíme za ni a členy její rodiny,“ vyjádřila se po Dianině smrti Matka Tereza.
Svůj život zasvětila princezna Diana charitativní činnosti. Několikrát se setkala i s Matkou Terezou. Nešlo pouze o pracovní setkání, mezi oběma vzniklo nevšední přátelství.
Navštěvovat chudé rodiny či nemocné děti měla po vdavcích za prince Charlese Diana jako princezna z Walesu prakticky v popisu práce, takže nešlo o nic překvapivého. To, díky čemu si vysloužila jak přátelství Matky Terezy, tak sympatie lidí z celého světa, však bylo, že ji charitativní práce zjevně naplňovala a ona sama jí věnovala veškerou svou energii. V očích lidí ze všech koutů planety ji pak ještě výš pozvedlo, když ve svých humanitárních aktivitách neustala ani po rozvodu s princem Charlesem - tedy v době, kdy už nemusela vykonávat oficiální povinnosti.
Jenže ona i poté vyjížděla například do válkou zmítané Jugoslávie, Angoly, či spolupracovala s OSN. „I po roce 1996 (rok, kdy se rozvedla s princem Charlesem, pozn. red.) Diana nadále pracovala jako patronka či prezidentka mnoha organizací. Neúnavně se zasazovala za zákaz výroby a použití nášlapných min,“ připomíná server Diana´s Legacy.
Přestože se věnovala mnoha činnostem, hlavní pole jejího zájmu byl právě boj proti nášlapným minám a nemoci AIDS. A v obou oblastech se jí skutečně podařily velké věci. Nebyla političkou, ani královnou. Díky své popularitě ale měla ohromnou moc ovlivňovat světovou politiku. „Způsobovala mediální šílenství, a uměla jej využívat ke zvýšení povědomí o řadě kauz,“ uvádí list Time.
Zlepšila životy nemocných
V osmdesátých letech minulého století byla jednou z nemocí, které nejvíce děsily svět, AIDS. Poté, co se začalo objevovat stále více případů nakažených, se o nemoci rozšířila také řada mýtů. Dnes to může znít zvláštně, ale lidé se nemocných s AIDS opravdu báli. Věřili třeba, že se jejich děti mohou nakazit AIDS v hromadné dopravě, když se budou dotýkat povrchů, kterých se předtím dotýkali nemocní. Nakažených se pak báli dotýkat třeba i vlastní rodiče.
V roce 1987 bylo v Británii slavnostně otevřeno první oddělení, kde se zdravotníci specializovali na léčbu, respektive zmírnění následků AIDS. Oddělení se nacházelo v nemocnici Middlesex a jako členka královské rodiny se slavnostního zahájení fungování zúčastnila princezna Diana. K tématu měla poměrně velký osobní vztah. V předchozích letech se spřátelila s množstvím členů LGBTQ komunity - třeba s Eltonem Johnem či Freddiem Mercurym. A vědělo se, že většinu obětí si nemoc vybírá právě mezi homosexuály.
Když se oddělení slavnostně otevíralo, Diana, opět si vědoma pozornosti, která je jí věnována, učinila významné gesto. Fotografie s ní pak obletěla svět. „Slavný snímek, který se dostal na titulní stránky novin, ji zachycuje, jak si potřásá rukou s HIV pozitivním mužem, aniž by na sobě měla rukavice,“ připomíná magazín Harper´s Bazaar.
Obyčejné potřesení ruky mělo ohromný dopad. „Toto gesto veřejnosti jasně ukázalo, že řeči o tom, že HIV/AIDS se přenáší pouhým dotekem, jsou nepravdivé,“ konstatuje Harper´s Bazaar. Množství lidí, kteří tomuto předtím věřili, zůstalo v šoku. Dianě se tak jediným stiskem ruky podařilo alespoň trochu usnadnit život nakaženým.
Návštěva princezny Diany v nemocnici Middlesex:
Od této chvíle se boj proti AIDS a zvyšování povědomí o nemoci a životech nakažených stal pro Dianu velkým tématem - a to přesto, že se právě tato stránka její charitativní činnosti příliš nelíbila královně Alžbětě II., jak připomíná server Biography. Ono téma totiž na přelomu osmdesátých a devadesátých let stále tak trochu zavánělo skandálem. Diana ale s humanitární prací na tomto poli nepřestala. „Objížděla nemocnice po celém světě, kde nadále objímala nakažené pacienty,“ shrnuje server Biography.
V následujících letech princezna navštívila třeba ubytovnu pro opuštěné děti, kde bylo i několik nakažených, v Rio de Janeiru, či hospic v Torontu.
V roce 1991 se její boj s AIDS stal ještě mnohem osobnějším. To totiž nemoci podlehl její blízký přítel Freddie Mercury. „HIV nezpůsobuje, že by bylo nebezpečné potřást si rukou s nakaženým nebo objat jej. Nebesa ví, že oni tyto dotyky potřebují,“ řekla ve stejném roce novinářům Diana.
Mýty navíc bourala i u některých dalších nemocí. Velkým tématem pro ni byla také lepra. „Princezna často cestovala do zemí, kde byla výrazná nákaza leprou, aby pomohla odstranit stigma, které se k této nemoci vázalo. Navštívila například nemocnice v Indii, Nepálu a Zimbabwe, trávila tam čas s pacienty a zbourala mýtus, že nemoc může být přenášena dotekem,“ vysvětluje Harpers Bazaar. Ani zde princezna k potřesení rukou s nemocnými nepotřebovala rukavice.
Na minovém poli
I jako znovu svobodná žena princezna Diana dál jménem různých charitativních organizací cestovala po světě, navštěvovala chudé a nebezpečné regiony, povídala si tam s místními, a díky tomu, že jí v patách prakticky vždy byla horda novinářů, dařilo se jí upozorňovat na jejich příběhy. V roce 1997, kdy zemřela, se začala věnovat tématu nášlapných min a její práce vyústila v přijetí významné mezinárodní dohody.
Několik měsíců před smrtí, v lednu 1997, princezna vyjela se zástupci britského Červeného kříže do Angoly. Zemí tehdy již více než dvě dekády zmítala občanská válka. „Četla jsem statistiky, že Angola má nejvyšší procento lidí s amputovanou končetinou na světě. Že každý třistatřicátý třetí obyvatel přišel o končetinu a ve většině případů byla na vině mina. Ale tyto statistiky mě dostatečně nepřipravily na realitu,“ vyjádřila se v Angole před novináři Diana.
A udělala gesto, které se opět dostalo na titulní strany novin na celém světě. Vystavila se velkému nebezpečí a prošla nedávno vyčištěným minovým polem. Ladně, v mokasínkách, jen s protibombovou vestou a průhledným krytem na obličej.
Po rozvodu se Diana soustředila hlavně na spolupráci s Červeným křížem. Jednou z hlavních oblastí jejího zájmu byl boj proti pozemním minám, jehož součástí byla návštěva Angoly.
Angolská zkušenost Dianu přesvědčila, aby se tématu věnovala do hloubky. Později, počátkem června 1997, princezna vystoupila s projevem na konferenci britské Královské geografické společnosti. „Svět ví toho příliš málo o ztrátách na životech a ztrátách končetin, které pozemní miny způsobují nejchudším lidem světa. Před mojí letošní cestou do Angoly jsem toho o tomto tématu také moc nevěděla. Miny jsou neviditelní zabijáci. Dávno poté, co válečné konflikty skončí, umírají nebo jsou jimi vážně zraněni nevinní lidé. V lednu jsem do Angoly vyjela proto, abych upřímila světovou pozornost na tento problém. Někteří moji cestu interpretovali jako politické vyjádření. Nejsem politik. Mé zájmy jsou humanitární,“ uvedla princezna.
Záznam projevu princezny na konferenci:
Ve svém projevu odkazovala na to, že po návštěvě Angoly se podruhé ocitla na minovém poli, tentokrát ovšem symbolickém. Našli se totiž vysoce postavení britší politici, kteří její cestu ve velkém kritizovali. Podle nich zasahovala princezna do záležitostí britské vlády, což jí nepříslušelo. „Zástupce ministra obrany, Earl Howe, označil princeznu za neřízenou střelu, zle informovanou o tématu,“ psala tehdy BBC.
Britská vláda totiž sice tehdy na mezinárodním poli jednala o budoucím omezení nášlapných min, armáda je ale v dané době ještě stále používala.
Naše přítelkyně
Princezna Diana ale veškerou kritiku odmítala. Naopak, dál se angažovala. Krátce před svou smrtí, počátkem srpna 1997, vyjela se zástupci organizace usilující o zákaz používání nášlapných min do oblasti bývalé Jugoslávie, kde byly miny rovněž velkým problémem. V Bosně a Hercegovině se pak setkala s přeživšími výbuchů. „V bosenském městě Tuzla princezna pětačtyřicet minut hovořila s bývalým vojákem Franjem Kresicem, který přišel o nohu při výbuchu miny během občanské války v letech 1992 až 1995. Z činžáků Diana vyšla s úsměvem a mávala místním dětem, které se shromáždily, aby ji pozdravily. Princezna Diana je v Bosně na návštěvě na pozvání organizace Landmine Survivors Network,“ uváděla tehdy BBC.
Další cesty k rozšíření povědomí o tom, jak trpí lidé v zaminovaných oblastech, už princezna podniknout nestihla. Koncem srpna 1997 zemřela při tragické nehodě. „Byla naší přítelkyní,“ vyjádřil se o ní po její smrti Jasminko Bjelic z Bosny, další přeživší výbuchu miny, se kterým se Diana rovněž setkala. V Bosně i v Angole uspořádali na její počest bohoslužby.
Princeznino úsilí každopádně nevyšlo nazmar. Koncem roku mezinárodní společenství přijalo takzvanou Ottawskou úmluvu, oficiálně Úmluvu o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení. Za cíl si klade odstranění protipěchotních pozemních min ze světa. Dosud smlouvu podepsalo 164 členských států OSN. „James Cowan, ředitel charitativní organizace Halo Trust, uvedl, že úspěch Ottawské úmluvy lze připsat na konto princezně Dianě. Organizace Halo Trust se věnuje čištění minových polí, a byla to právě tato společnost, která vyčistila minové pole v Angole, po kterém šla princezna Diana,“ konstatuje magazín Time.
V Dianině humanitární činnosti navíc pokračují oba její synové - princ William i princ Harry, kteří jsou svými charitativními aktivitami, kterým se věnují i se svými manželkami, dobře známi.
4
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
