„Zcela vyprázdněný" případ tak podle pátečního vydání listu Kommersant míří ad acta.

Aféra vypukla předloni v létě, kdy si podnikatel ve stavebnictví Valerij Morozov veřejně postěžoval, že vysoký úředník kremelské správy Vladimir Leščevskij od něj vymáhá úplatky za státní zakázky v dějišti příští zimní olympiády v Soči, které Morozovova firma vyhrála ve veřejných soutěžích. Z kontraktů za 1,5 miliardy rublů prý úředník požadoval 12 procent, tedy 180 milionů (asi 115 milionů korun).

Hned, jak se Leščevskij ozval, firmě začaly problémy. Podnikatel proto přistoupil na schůzku, ještě dříve však o vydírání informoval kriminalisty. Ti natočili na video schůzku, při které Morozov údajně předal Leščevskému 15 milionů rublů (asi 9,6 milionu korun) jako první splátku.

Videozáznamy však byly posléze zničeny, prý z procedurálních důvodů, a Leščevskij obvinění z korupce kategoricky popřel. Z prezidentské kanceláře byl sice po propuknutí skandálu vyhozen, mezitím se však do Kremlu vrátil, i když do jiné funkce. Morozovova firma se naopak stala terčem daňových kontrol i desítek žalob od jiných podniků. Morozov pak v obavách o vlastní život či z uvěznění raději utekl do Londýna, kde požádal o politický azyl.

Podobně do ztracena vyzněla i aféra okolo korupce při dodávkách reprezentačních automobilů Mercedes-Benz pro nejvyšší činitele. Ta se začala v Rusku vyšetřovat až poté, co se se před dvěma lety koncern Daimler při vyšetřování v USA k podplácení úředníků i v jiných částech světa přiznal.

Korupce sice v Rusku bývá všudypřítomná, na žebříčcích zkorumpovanosti se země pohybuje v sousedství Nigérie a Ugandy, ale oba případy budily pozornost, protože se dotýkaly okolí šéfa státu jako hlavního bojovníka proti úplatkářství. Sám Dmitrij Medveděv však připustil, že jeho tažení má zatím jen „skromné" výsledky: ruská byrokracie se prý chová jako uzavřená korporace, odmítající jakékoliv vměšování do svých záležitostí.