Na základě výzkumu tygrů v zajetí vědci zjistili, že mnoho z nich jsou čistokrevné unikáty, což by mohlo hrát klíčovou roli pro zvýšení životaschopnosti tygrů ve volné přírodě.
Vědecký tým doktorky Šu-ťin Luo z výzkumného střediska v marylandském Fredericku určil genetický původ u 105 tygrů držených v zajetí na 14 různých místech. Její výzkum došel k překvapivému výsledku: téměř polovina, 49 jedinců, náleží k jednomu z pěti původních druhů. Tito tygři si jsou rodokmenem velmi příbuzní a je třeba vytřídit je do programu na plemenný chov.

„Pokud je použijeme u tygrů nejistého rodokmenu, mohlo by to značně zvýšit počet čistokrevných tygrů vhodných pro plán na jejich zachování,“ vysvětlila Šu-ťin Luo. „Mohou se uplatnit jako pojistka proti vyhubení tygrů ve volné přírodě,“ dodala vědkyně.

Počet tygrů žijících ve volné přírodě během posledního století prudce klesl. Tři z osmi známých druhů již byly vyhubeny, čtvrtý, tygr jihočínský, je už k vidění pouze v zoologických zahradách.

OHROŽENÍ TYGŘI
1900 – v různých částech světa žilo divoce na sto tisíc tygrů
2007 – v divočině zbyly už jen 3000 tygrů
Chov v zajetí – v současnosti je chováno 15 až 20 tisíc tygrů
Hlavní nebezpečí – divoké tygry decimuje lov, pytláctví a úbytek přirozeného prostředí