V rámci svého výzkumu použili autoři tři figuríny. Zatímco první měla tmavou pleť a druhá světlou, poslední byla tmavá a zdobily ji namalované bílé pruhy. Všechny tři modely umístili uprostřed léta na louku a potřeli je tenkou vrstvou lepidla. Po osmi týdnech pak spočítali, kolik hmyzu se na ně přilepilo.

Jak konstatoval portál phys.org, výsledky byly nadmíru překvapující. Figurína s tmavou pletí totiž přitahovala ovády desetkrát víc než ta pruhovaná. „Typické bílo-pruhované vzory na hnědé pokožce poskytují svým vlastníkům výhodu, protože odpuzují parazitní hmyz. Jednoduše jsou pro něj neatraktivní,“ napsali vědci v Royal Society Open Science.

Převážná část vědecké obce přitom již několik let zastává názor, že nejpravděpodobnějším důvodem existence zebřích pruhů je právě jejich odpudivý účinek vůči dotěrnému hmyzu.

Čím více pruhů, tím méně hmyzu

Hypotézu, že pruhy na zebří kůži dokážou své majitele ochránit, v minulosti potvrdilo hned několik studií. Z jejich závěrů mimo jiné vyplynulo, že právě v místech, kde je výskyt bodavého hmyzu nejhojnější, mají zebry nejvíce pruhů.

Podle společného výzkumu švédských a maďarských vědců, ke kterému došlo v roce 2012, ovády zdaleka nejvíc přitahuje černá barva. Černobílé pruhy jsou naopak jakýmsi přirozeným repelentem. Důvody různé přitažlivosti obou barevných variant pro hmyz jsou přitom dané tím, jak se od nich odráží světlo.

„Pruhy hmyzu zkrátka zamotají hlavu,“ shrnul vědecké závěry pro časopis NewScientist australský neurobiolog Justin Marshall. Nyní se zdá, že to neplatí jen v případě lichokopytníků.

Rituální malby afrických domorodců

Příslušníci afrických domorodých kmenů již od nepaměti praktikují při kulturních obřadech malbu na tělo, během níž používají světlé barvivo z dobytčího hnoje, hlíny, křídy a popela. Hlavním účelem nátěru ale není odpuzovat hmyz, nýbrž snížit své tělesné teplo při pohybu ve vyhřátých buších a savanách.

„Jsme nicméně přesvědčeni o tom, že afričtí domorodci si jsou velmi dobře vědomí toho, že jejich malby mají vůči ovádům jasně odpudivé účinky,“ uzavřel jeden z autorů nejnovějšího výzkumu Gábor Horváth pro agenturu AFP.