Příčina jeho pádu zatím není jasná, v médiích se ale objevuji nejrůznější varianty od nedostatečné údržby, přes nepříznivé povětrnostní podmínky, déšť a následný sesuv půdy až po úder blesku. „Pracujeme s teorií, že šlo o stavební selhání. Most sice byl udržovaný, s příslušnými úřady teď ale musíme zjistit, proč spadl a jak bychom mohli podobným tragédiím zabránit,“ zdůraznil italský premiér Giuseppe Conte.

Ačkoli firma, která most z roku 1967 spravovala odmítá, že by podcenila jeho údržbu, neštěstí je nejčastěji přičítáno špatnému technickému stavu mostu. „Obdobně velký most vyžaduje pravidelnou kontrolu a údržbu kvalifikovanými inženýry. V tomto případě dokonce poměrně hodně údržby,“ citovala BBC bývalého předsedu britského Institutu stavebního inženýrství Iana Firtha, který se specializuje na mosty.

Teorií je ale mnohem více. Most, jenž dostal jméno po svém staviteli Ricardovi Morandim, se navíc  pyšnil nezvyklou konstrukcí. U závěsných mostů totiž nebývá běžné, aby se místo lan použily pevné závěsy z předepjatého betonu. Právě chybná konstrukce však mohla uspíšit jeho zánik.

„Problém s Morandiho mostem je ten, že místo závěsných lan z kovu používá konstrukci z betonu. V šedesátých letech se totiž nepočítalo s tím, že beton degraduje a může se zhroutit. Víra v něj byla takřka absolutní,“ tvrdí janovský architekt Diego Zoppi.

Zdroj: Youtube

Na špatný stav upozorňovali někteří odborníci již v minulosti. „Domnívám se, že nejvýhodnějším řešením by bylo Morandiho most strhnout. Jeho provoz se potýká s výraznými problémy – a nejde jen o vysoké finanční náklady na jeho údržbu. V jeho konstrukci jsou chyby. Dříve, nebo později bude muset být nahrazen. Jen nevím, kdy přesně,“ varoval již před dvěma lety italský statik a lektor Janovské univerzity Antonio Brencich.

Situaci nepomohla ani skutečnost, že most byl dlouhodobě přetížen příliš silným provozem. Každý rok po něm totiž projelo minimálně 25 milionů vozidel. Vedla po něm totiž dálnice A10, jež spojuje severovýchod a jih Itálie s turisty oblíbeným ligurským pobřežím.

Jak upozornila BBC, Morandi byl sice poměrně zručný stavitel, v praktických výpočtech ale příliš nevynikal.  Při projektování mostu totiž nepočítal s přirozenou degradací materiálu.

O odklonění dálnice mimo Janov, jež by Morandiho mostu výrazně odlehčilo, se sice mluvilo dlouhá léta, kvůli nedostatku peněz, občanským ekologickým iniciativám i protestům některých politiků k němu ale nikdy nedošlo. "Stále dokola nám vyprávějí pohádky o pádu Morandiho mostu," odmítalo varování odborníků Hnutí pěti hvězd. 

Ke zřícení asi dvousetmetrového úseku mostu Polcevera Viaduct, který je součástí dálnice A10, došlo v úterý krátce po poledni. V době neštěstí se na mostu nacházelo 35 osobních aut a tři kamiony. Mezi spadlými vozidly byl i český kamion pražské firmy Sped-it, jeho řidič nehodu přežil. Trosky mostu spadly na hustě osídlenou oblast předměstí Janova a zavalily několik domů a průmyslových budov. Při neštěstí zemřelo nejméně 42 lidí.