A tím absurdita případu nekončí. Sergej Magnitskij se totiž stal pro kritiky ruských poměrů symbolem obětí porušování lidských práv.
Byl to právě právník Sergej Magnitskij, kdo v roce 2008 jako auditor investičního fondu Hermitage Capital upozornil na masivní zpronevěřování státních peněz. Obvinil z něho několik vysoce postavených úředníků a policistů.

Daňové úniky

Za mřížemi ale nakonec 
s obviněním z daňových úniků v hodnotě přes 800 milionů korun skončil sám Sergej Magnitskij. Na svobodu se už nedostal.

Za téměř rok, který strávil 
v cele předběžného zadržení, napsal okolo 400 stížností na podmínky, ve kterých zde musel žít. Mimo jiné si vážně nemocný Sergej Magnitskij stěžoval na nedostatek lékařské péče a psychický nátlak. Za nevyjasněných okolností zemřel na samotce ve vězeňské nemocnici. V tisku se dokonce objevily zprávy, že byl ubit. „Stal se obětí systému. Ale nepodařilo se jim ho zlomit ani ponížit," uvedla 
k okolnostem smrti svého syna Natalya Magnitská.

Vězeňský lékař

Podivná smrt Sergeje Magnitského ruské soudy příliš nevzrušuje. Koncem loňského roku zprostily obžaloby jediného souzeného – vězeňského lékaře Dmitrije Kratova. Původně mu hrozilo za nedbalost pět let vězení, podle soudu ale nebyla souvislost mezi jeho (ne)jednáním a Magnitského smrtí prokázána.

Současný proces označil právník Magnitského rodiny Nikolaj Gorochov za „tanec na nebožtíkově hrobě". Sergeje Magnitského zastupovat nemůže – soud mu sám přidělil obhájce. Rodina je žádá, aby k soudu nechodili, ale právníci oponují, že by mohli přijít o licenci. Obviněn je 
i šéf Hermitage Capital, britský podnikatel William Browder. Ten ale žije v Londýně a ruské soudy ignoruje.

Organizace Amnesty International uvedla, že soud naznačuje zhoršování lidských práv v Rusku. Tím, že se nebude moci Sergej Magnitskij osobně hájit, je prý pošlapáno jedno z jeho základních práv.

Soud s mrtvým

Ruské úřady ale trvají na tom, že je jejich postup legální. Trestní řád prý soud s mrtvým člověkem umožňuje.
Citlivého případu se koncem ledna dotkl i premiér Dmitrij Medveděv. „Magnitského je mi líto," řekl. „Hájil zájmy lidí, kteří ho platili, nebyl to ale bojovník za pravdu. Příčiny jeho smrti je nutno vyjasnit, je to důležitý státní úkol," dodal předseda ruské vlády s tím, že rozruch kolem právníkovy smrti je „zpolitizovaný výmysl". O případu se nyní mluví také v souvislosti 
s diplomatickými přestřelkami mezi Ruskem a USA. Právě jméno Magnitského nese zákon, který koncem loňského roku schválil americký Kongres a který podepsal prezident Barack Obama. Norma vystavuje sankcím nejen ty ruské činitele, kteří se podíleli na procesu s Magnitským, ale všechny politiky, justiční pracovníky a policisty, kteří pošlapávají lidská práva.

Naštvaní ruští politici kontrovali přijetím „zákona Dimy Jakovleva", který zavádí „černý" sankční seznam obdobný americkému. Zapsáni do něj budou všichni Američané, kteří se podílejí na údajném týrání ruských adoptivních dětí či nedostatečně trestají jejich viníky. Poslanci zakázali veškeré adopce ruských dětí do USA.

Pussy Riot vadí i jako hra

„Moskevské procesy". Tak se jmenuje divadelní cyklus, který mapuje známé ruské soudní případy z posledních let. Ruská policie v neděli na hodinu přerušila divadelní představení 
v Sacharovově centru, jehož tématem byl loňský proces se známou punkovou skupinou Pussy Riot. Její členky byly odsouzeny za divoký koncert 
v jednom z kostelů, kde protestovaly proti sbližování politiky 
a církve. Důvodem razie byly podle úřadů nesrovnalosti ohledně víza režiséra inscenace, švýcarského divadelníka Mila Raua. Úřady měly podezření, že přicestoval na běžné vízum, 
a nemůže tak pracovat. Švýcarský umělec byl upozorněn na přestupek, ale vyvázl bez trestu. Rau označuje postup policistů za šikanu, v pasu má údajně tříměsíční pracovní vízum.