„Po stovkách svědků a 80.000 stranách spisů… byla politika etnických čistek definitivně odhalena. A Karadžić byl její hnací silou," zdůraznil podle agentury Reuters Tieger. Odmítl přitom jako lži Karadžičovo popírání odpovědnosti za zločiny, protože politik se podle něj v té době chlubil svým záměrem zbavit se nesrbského obyvatelstva, ale teď se snaží prosadit „nový pohled na tuto etapu dějin".

„V té době řekl, co se stane, a také se to stalo. Tisíce lidí byly zabity, stovky měst zničeny a masy obyvatel násilně vysídleny," poznamenal v soudní síni žalobce.

Obvinění z genocidy

Válečný konflikt v Bosně a Hercegovině v letech 1992–1995 si vyžádal životy více než 100.000 lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli němu muselo opustit své domovy.

Proces s devětašedesá­tiletým bývalým prezidentem separatistické Republiky srbské (RS) v Bosně začal v roce 2009. Obvinění z genocidy se týká podílu na etnických čistkách z počátku války a na masakru ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců. Šlo o největší krveprolití v Evropě od skončení druhé světové války.

Obžaloba se týká celkem 11 zločinů. Kromě srebrenického masakru k nim patří etnické čistky v řadě měst a také dlouhé obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců. Během něho byla bosenská metropole barbarsky ostřelována a civilní obyvatelstvo terorizováno srbskými odstřelovači. Podle některých zdrojů tam zahynulo až 10.000 lidí.

Závěrečná řeč

Karadžić byl po 13 letech na útěku dopaden v červenci 2008 v Bělehradě, kde se skrýval s jiným vzhledem a pod jiným jménem. Obhajobu v procesu si řídí sám a svou závěrečnou řeč má přednést ve středu. Obvinění proti němu byla vznesena už v roce 1995, krátce před koncem války.

Jak již dříve haagský tribunál oznámil, prvoinstanční rozsudek v procesu s Karadžičem lze očekávat v říjnu 2015. ICTY zřídila Rada bezpečnosti OSN v roce 1993 s cílem potrestat osoby odpovědné za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané za válek, které se rozhořely na prostoru bývalé Jugoslávie po jejím rozpadu v roce 1991.

Kromě Karadžiče jsou na lavici obžalovaných tribunálu ještě tři další osoby. Je mezi nimi i někdejší vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který je označován za hlavního viníka srebrenické tragédie. Srbská nezávislá média v té době hodně spekulovala o tom, že Mladić se zcela vymknul kontrole politickému vedení RS a že mezi ním a Karadžičem panuje napětí. Rozsudek v jeho procesu by měl být oznámen až koncem roku 2016. Tím by měl ICTY svou práci ukončit. Případná odvolací řízení už bude mít na starosti jiný mezinárodní justiční orgán – Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT).

Haagský tribunál doposud vynesl rozsudky nad 112 obžalovanými, sedm z nich zbavil doživotně svobody. Stanul před ním i někdejší srbský prezident Slobodan Milošević, považovaný za jednoho z hlavních viníků válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii. Ten však v roce 2006 zemřel během procesu.