Peníze se shromažďují v různých zemích Západu, jde například o syndikát Strass ve Francii či o organizaci Maggie v Torontu a Pace ve Vancouveru v Kanadě. Ve Španělsku v četných podnicích se sexuálními službami pracuje mnoho cizinek. Za karantény tak mnohé z prostitutek, které mohly využít třeba inzerátů v tisku, pokračovaly ve své práci nelegálně.

On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE 

Evelyn, která přijela loni v říjnu z Mexika, přijímala na počátku pandemie klienty v bytě v Madridu. Beyoncé, ekvádorská transsexuálka, pracuje obvykle na ulici v Madridu, přímo v automobilech mužů, kteří zastavují. "S vyhlášením karantény jsem musela přestat. Nejsme uznávány jako oběti, ani jako zaměstnanci," stěžuje si.

"Za dva týdny jsme shromáždily více než 16.000 zlotých (asi 95.000 Kč), to je úžasné," raduje se dvaadvacetiletá Polka, jedna z organizátorek polské kampaně, která se představila pod pseudonymem Madroxy.

Peněžní sbírka pro krizový fond

Skupina sexuálních pracovníků a pracovnic, kteří jsou z důvodu nejasného právního postavení v obtížném postavení také v Polsku, se rozhodla podpořit peněžní sbírku pro jeden z krizových fondů svou vlastní iniciativou: nabízejí fotografie či videa nebo schůzky výměnou za finanční dar.

"Dostali jsme 221 darů, někteří lidé nám darovali peníze několikrát," upřesňuje Martyna. Stejně jako Madroxy je členkou neformální skupiny Sex Work Polska, která hájí práva tohoto druhu zaměstnání. "Pomohli jsme šedesátce osob, aby si mohly nakoupit jídlo a zaopatřit léky," dodává.

Na druhé straně Atlantiku jde o větší částky. "Shromáždili jsme 87 226 kanadských dolarů (přes 1,5 milionu Kč)," uvádí Lyra McKeeová, šéfka kanadské organizace Pace, a upřesňuje, že dostala 652 žádostí o pomoc. Výše příspěvku se různí v závislosti na sociálním vyloučení příjemce, jako je barva pleti, transsexualita nebo tělesné postižení.

V Amsterodamu považuje skupina Prostitution Information Centre (PIC) za šokující, že jsou sexuální pracovnice, které platí daně, vyloučeny z podpůrných programů vlády.

Sexuální práce na internetu

Pandemie má další účinek: Mnoho těchto žen, jejichž pracoviště byla uzavřena, přešla na práci před videokamerami. Madroxy, která tento způsob práce zná, neboť právě před kamerou před čtyřmi lety začínala, říká, že už dostala mnoho žádostí o pomoc. Za hodinu práce si říká o 300 zlotých (asi 1700 Kč).

V Amsterodamu tomu není jinak. "Pořádám vzdělávací kurzy pro osoby, které chtějí přejít na sexuální práci na internetu," říká členka PIC Yvette Luhrsová, která sama před kamerami pracuje.

Někteří klienti mají zvláštní požadavky. "Jeden muž chtěl soulož bez sejmutí roušky. Jiný zase chtěl hodinu masturbace na vzdálenost dvou metrů," říká Madroxy.