Macronovi se sice podařilo část demonstrantů přesvědčit aktivními diskusemi, které mají za cíl řešit obavy Francouzů. Účastníci pochodu na pařížské hlavní třídě Champs-Élysées to však považují pouze za „kouřovou clonu“, která má odvést pozornost od vládních opatření.

Mezi protestujícími jsou podle agentury AP slyšet názory z různých částí politického spektra. Celá řada požaduje, aby Macron obnovil ve Francii majetkovou daň a umožnil obyvatelům vyhlásit národní referendum na široké spektrum témat.

Hnutí žlutých vest však postupně ztrácí na síle. Prezident Macron již zrušil plánované navýšení daně z pohonných hmot, které vyvolalo první vlnu protestů. Nabídl také rozsáhlé daňové úlevy. Někteří lídři hnutí proto ve snaze udržet atmosféru demonstrací plánují pokračovat v protestech i v noci.

Jedna z větví protestního hnutí chce kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu, ostatní lídři však s touto myšlenkou nesouhlasí. Další problém pro žluté vesty představuje takzvané hnutí červených šál, které plánuje v neděli demonstrovat proti násilí, ve které se zvrhly předchozí protesty.

Výplaty nestačí

Mezi demonstranty je řada pracovníků v oblasti zdravotnictví. „Zapomíná se na nás,“ řekl agentuře AP Mervyn Ramsamy, který pracuje v nemocnici na severu Paříže a kritizuje zejména uzavírání porodnic a dalších zdravotnických služeb v některých zařízeních. „Nevzdáme se,“ dodal.

„Beru 1200 eur měsíčně. Nedocházejí mi peníze těsně před výplatou, ale daleko dříve. Takhle dál nemohu přežívat. Proto jsem tady, protože se nic nehýbe, nic se nemění,“ uvedla dvaapadesátiletá pracovnice domácí péče, která se představila pouze jako Nancy.

Policejní manévry

Právě obavy z násilí donutily francouzské úřady vyslat do ulic přes 80 tisíc policistů vybavených zbraněmi s nesmrtící gumovou municí. Vůbec poprvé jsou zasahující jednotky vybaveny kamerami, které mají dokumentovat použití zbraní a zároveň v případě potřeby sloužit jako důkazní materiál.

První demonstrace žlutých vest se uskutečnila již 17. listopadu loňského roku. Protestující oblečení v bezpečnostních reflexních vestách obsazují důležité dopravní uzly v okolí největších francouzských měst a snaží se narušit dopravu, aby vytvořili tlak na centrální vládu. Zejména v ulicích Paříže se však demonstrace opakovaně zvrhly v násilí, při němž byly zraněny stovky lidí.