Demonstranti pískali a pochodovali s transparenty. Na jednom z nich bylo napsáno "Ukončete tu vlastizradu, braňte ústavu a lidi". Z davu bylo slyšet volání "Vučić je zloděj!".

Roznětkou protestů byl listopadový incident ve městě Kruševac, při němž byl brutálně napaden předák levicové opozice Borko Stefanović. Podle opozice byli útočníky příznivci Vučiče, což prezidentova SNS odmítla.

Volby prý byly zmanipulované

Osmačtyřicetiletý Vučić, dřívější nacionalista a nynější proevropský reformátor, se stal prezidentem v květnu 2017 poté, co dubnové volby vyhrál už v prvním kole s 55 procenty hlasů. K jeho vítězství přispěla i značná rozdrobenost opozice, která se nebyla schopna dohodnout na společném protikandidátovi.

V Budapešti protestovaly tisíce lidí proti novele zákoníku práce, kterou nazývají "otrocký zákon."
Maďaři demonstrovali za nezávislá média. Vedení televize s poslanci nekomunikuje

Opozice volby označila za zmanipulované a organizovala po nich několik týdnů protesty. Kritizovala i to, že tehdejší premiér Vučić dostal v předvolební kampani velký prostor v hlavní veřejnoprávní televizi i v komerčních televizních stanicích.

Demonstranti tvrdí, že Vučić je autokrat a jeho strana je zkorumpovaná, což prezident i vládní strany odmítají.

Demonstranti žádají větší pokrytí opozičních skupin od státních veřejných sdělovacích prostředků. Zároveň požadují záruku, že budou útoky na novináře a opoziční politiky řádně vyšetřeny.

Ústupky nikoliv, volby možná

Vučić se je již dříve nechal slyšet, že demonstrantům neustoupí v otázce zvýšení svobody médií a reformy volebního systému, naznačil však, že by zvážil předčasné volby, kterými by otestoval popularitu své strany, píše Reuters. Opoziční skupiny oznámily, že by volby bojkotovaly.

Protesty takzvaných žlutých vest na pařížských Elysejských polích
Ve Francii opět demonstrovaly žluté vesty. Protestů se zúčastnilo 50 tisíc lidí

Podle říjnového průzkumu veřejného mínění bělehradské organizace CESID by SNS při volbách obdržela 53,3 procenta hlasů, což je mnohem více než kterákoliv jiná strana. Pokud by opoziční strany měly společnou kandidátku, mohly by získat asi 15 procent hlasů. Vzhledem k tomu, že jejich hlavním pojítkem je odmítání Vučiče a jejich programy se liší, se tato možnost nejeví jako příliš reálná, píše Reuters.

SNS má v srbském parlamentu 160 z 250 křesel. Další všeobecné volby se v Srbsku mají konat v roce 2020.

V Budapešti protestovaly tisíce lidí proti novele zákoníku práce, kterou nazývají "otrocký zákon."
V Maďarsku pokračovala série protivládních protestů. Sešlo se na 10 tisíc lidí