„Budeme reagovat na ekonomickou a sociální naléhavost silnými opatřeními,“ řekl Macron v televizním vystoupení. Od ledna by se tak měly snížit daně pro důchodce a zvýšit minimální mzda. Současně však  odmítl zcela ustoupit od své dosavadní politiky a znovu zavést daň z bohatství. Slibované výrazné snížení daní má být podle jeho slov umožněno udržením výdajů pod kontrolou.

Protesty, které odstartovaly 17. listopadu, již silně ovlivňují francouzskou ekonomiku. Centrální banka v pondělí uvedla, že v důsledku celonárodních nepokojů očekává ve čtvrtém čtvrtletí zpomalení hospodářského růstu z 0,4 procenta na 0,2 procenta, což komplikuje Macronův úkol nalézt ústupky, které by uspokojily hnutí žlutých vest.

Podle agentury Reuters je přitom úkol, před kterým Macron stojí, velice choulostivý.Musí přesvědčit střední třídu a takzvané modré límečky, že vyslyší jejich rozhořčení z neustále rostoucích životních nákladů, aniž by byl vystaven obvinění, že se nechává zatahovat do pouliční politiky.

„Prezident uvedl, že je před ním v otázce sociálního paktu, daní, a nové francouzské energetické koncepce, několik cest,“ řekl agentuře Reuters Hugues Vidor, vedoucí představitel obchodní lobbistické skupiny UDES, poté, co se sešel s Macronem v Elysejském paláci.

Původní protesty se rozrostly

„Hnutí žlutých vest“, které dostalo jméno podle bezpečnostních vest, které jsou povinné pro francouzské motoristy, se zrodilo jako reakce na zvyšování cen pohonných hmot a rostoucí životní náklady chudých pracujících. Postupně však přerostly v širší protimacronovské povstání. Tento měsíc Paříž zažila nejhorší násilí od studentských protestů v roce 1968.

Protesty nastolují otazníky na Macronovou schopností reformovat Francii. Bývalý investiční bankéř byl zvolen s příslibem, že zjednoduší daně a liberalizuje ekonomiku, kterou již dlouho dusí přebujelé regulace. Daňovými škrty pro velké podniky a bohaté si však zatím vysloužil nálepku „prezident bohatých“.