"Ocenění jednoznačně souvisí s tím, že napětí na Korejském poloostrově je významné," podotkl Bříza. Riziko skutečného použití jaderných zbraní je podle něj největší od kubánské krize. Severní Korea v poslední době provedla několik nukleárních testů, na což velmi ostře reagovaly například Spojené státy.

Podle Břízy chtěl Nobelův výbor vyslat vzkaz také lídrům zemí, které mají jaderný arzenál. "Vnímám to jednoznačně jako symbolické ocenění a vzkaz vůdcům světových mocností, které vlastní jaderné zbraně, aby se zdrželi jakéhokoliv jejich použití," řekl Bříza.

Skupina ICAN, kterou tvoří nevládní organizace z různých zemí světa, podle Břízy zřejmě nedosáhne úplného zákazu jaderných zbraní. "Osobně se domnívám, že je to velice idealistická představa. Na druhou stranu je správné, že takové organizace existují a takové idealistické cíle si kladou, bez toho by nikdy nebylo dosaženo ničeho," míní Bříza.

Výběr letošního laureáta Nobelovy ceny za mír považuje Bříza za překvapivý. Očekával, že oceněni budou vyjednávači, kteří se podíleli na uzavření dohody o omezení jaderného programu Íránu výměnou za zrušení hospodářských sankcí namířených proti Teheránu.

Předsedkyně Nobelova výboru Berit Reissová-Andersenová ve zdůvodnění rozhodnutí uvedla, že ICAN cenu získal upozorňováním na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení smluvního zákazu takových zbraní".

Mezi favority na Nobelovu cenu za mír letos figurovali papež František, dobrovolní záchranáři v Sýrii přezdívaní Bílé helmy nebo Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).

Letos bylo na Nobelovu cenu za mír nominováno 318 kandidátů, mezi nimiž bylo 215 jednotlivců a 103 organizací. Šlo o druhý nejvyšší počet nominovaných v historii; nejvíce, 376, bylo navrženo loni.