Dvaačtyřicetiletý Ahmed se mandátu ujal v dubnu a okamžitě začal prosazovat reformy. Za nejvýznamnější je označováno jeho rozhodnutí přijmout mírovou dohodu o ukončení dlouholeté pohraniční války mezi Eritreou a Etiopií.

Afewerki krátce po Ahmedově přijetí mírového plánu vyslal do Addis Abeby první oficiální delegaci s úkolem připravit další kroky.

Ahmedův nedělní příjezd do Eritreje sledovaly všechny místní televize, ulice zdobily vlajky obou států a davy lidí u silnic zpívaly a tančily. Do prezidentského paláce se pak oba politici přesunuli v čele početné kolony.

Obě země přitom od roku 1998, kdy vypukla válka, neudržovaly diplomatické styky, nadále je však pojily blízké kulturní vztahy. Ačkoli válka byla oficiálně ukončena o dva roky později, srážky pokračovaly i později, což z etiopsko-eritrejského konfliktu učinilo jeden z nejdelších v Africe. Vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi zatěžoval i vleklý hraniční spor.  

Nyní se ale zdá, že se Eritrea s Etiopií znovu sbližují. „Oba naše národy pojí vazby jako žádné jiné země. Nyní máme možnost překonat dvě desetiletí nedůvěry a vydat se novým směrem,“ napsal na twitteru Fitsum Arega z Ahmedova úřadu, který zároveň uvedl, že smyslem premiérovy návštěvy je přispět k úsilí uzavřít trvalý mír.

Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Zatímco Etiopie je druhým nejlidnatějším státem v Africe a jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa, Eritrea naopak patří k nejuzavřenějším zemím.