Nynější premiér je i po více než deseti letech u moci stále nejpopulárnějším ruským politikem a prakticky nikdo nepochybuje o tom, že na jaře bude znovu zvolen prezidentem.

O existenci „Putinova kultu“ je nyní podle Levady přesvědčena čtvrtina Rusů, zatímco v březnu 2006 jej zaznamenávala jen desetina dotázaných. Podle dalších 30 procent kult ještě nevznikl, ale je už dost předpokladů, aby se objevil. Třetina žádné příznaky Putinova uctívání nevidí. Před pěti lety tuto odpověď v průzkumu zvolily skoro tři pětiny dotázaných. Podle 29 procent ruský politický systém stále více připomíná sovětské zřízení.

Putin stál v čele země už v letech 2000 až 2008. Ale ústava mu neumožňovala zůstat prezidentem v třetím období za sebou, a tak úřad předal Dmitriji Medveděvovi a stal se premiérem. Na jaře příštího roku se ale hodlá vrátit do Kremlu, kde by mohl zůstat opět po dvě volební období, mezitím prodloužená na šest let, tedy až do roku 2024, a to budí paralely s dlouhou vládou sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Návrat sovětských pořádků se však dotázaným nelíbí. Z třetiny na čtvrtinu klesl počet Rusů, kteří v dlouhém setrvání stejných lidí u kormidla moci vidí záruku pořádku a stability, a z pětiny na 34 procent stoupl počet dotázaných, kteří se obávají korupce a zvůle.

Nadšení z Putina nyní podle Levady vyjadřují tři procenta dotázaných, další čtvrtina cítí k premiérovi sympatie, a to je nejméně za celou dobu kladení této otázky. Necelá pětina přistupuje k premiérovi neutrálně, třetina nemůže o Putinovi říci nic špatného, necelá desetina ani nic dobrého.

Morální opotřebení

„Putinova osobnost se morálně opotřebovává,“ usoudil v listu Vedomosti politolog Boris Makarenko, podle kterého se i tak Putinova popularita udržela neskutečně dlouho. Ale v březnových prezidentských volbách těžko zopakuje svůj nejlepší volební výsledek z roku 2004. Podle experta Andreje Rjabova je sice poptávka po změnách v zemi stále slabá, je ale cítit, že systém, vytvořený Putinem na začátku minulé dekády, dosáhl stropu svých možností.

Podle premiérova mluvčího Dmitrije Peskova problémy s kultem osobnosti mají po celém světě, od USA po Japonsko, a v Rusku jde nejspíš o rub politikovy osobní popularity, ale nikdy prý tyto jevy nevycházejí od samého Putina. A objektivně vzato podle mluvčího nemůže být o Putinově kultu v Rusku řeči.

Podle sociologa Alexeje Graždankina z Levady Rusové, kterým se Putin nezamlouvá, a ti, co vnímají příznaky Putinova velebení, pocházejí ze stejné kategorie nespokojenců s poměry.