Thomas Etholen Selfridge se narodil 8. února 1882 v San Francisku. V roce 1903 absolvoval Americkou vojenskou akademii a začal působit u polního dělostřelectva jako nadporučík.

Současně se začal aktivně zajímat o nový trend, který tehdy vzrušoval civilní i vojenský svět: o létání. Když v roce 1908 zakoupila americká armáda svou první vzducholoď, byl to právě Selfridge, kdo byl vycvičen k jejímu ovládání. Stal se také prvním tajemníkem Asociace leteckých zkoušek (Aerial Experiment Association), jejímž předsedou byl slavný vynálezce telefonu Alexander Graham Bell. S Bellovým neortodoxním experimentálním vznášedlem Cygnet, připomínajícím čtyřstěnného draka, navíc vzlétl vůbec poprvé do vzduchu. Stalo se tak v pátek 6. prosince 1907, přičemž vznášedlo vynesl do vzduchu motorový člun, za který bylo přivázáno na laně.

Amelia Earhartová přibližně v roce 1928, tedy v roce, kdy absolvovala svůj slavný přelet Atlantiku. Na snímku stojí vedle dvouplošníku Merrill, pojmenovaném po instruktorovi letectví Albertu Adamsu Merrillovi, který jej postavil
Amelia Earhartová: Její cesta mezi legendy začala neobvykle, v roli pasažéra

Později Selfridge navrhl své vlastní letadlo, oficiálně nazývané Aerodrome Number One (Aerodrom číslo jedna), ale přezdívané Rudé křídlo kvůli červenému hedvábí použitému na potah křídel. A třebaže nebyl kvalifikovaným pilotem, v úterý 19. května 1908 se stal vůbec prvním americkým vojenským důstojníkem, který pilotoval letadlo schopné se dostat do vzduchu vlastní silou, když vzlétl v nejnovějším typu svého vynálezu přezdívaném Bílé křídlo a uletěl s ním asi 85 metrů ve výšce zhruba tři metry.

Letecký průkopník Orville WrightLetecký průkopník Orville WrightZdroj: Wikimedia Commons, autor neznámý, americká Knihovna Kongresu, volné dílo

Letoun pro spojaře

V srpnu 1908 získalo americké ministerstvo války od bratří Wrightů nový prototyp dvouplošníku Wright Military Flyer (Wrightův vojenský letoun) v ceně 25 tisíc dolarů, který oba slavní aviatici vyvinuli na základě zakázky na zkonstruování nového letounu pro armádní spojovací sbor, zadané v lednu předchozího roku.

Letoun měl rozpětí křídel něco málo přes 11 metrů, dlouhý byl necelých devět metrů a disponoval čtyřválcovým motorem Wright o výkonu 30 až 40 koní, pohánějícím prostřednictvím převodového systému s ozubeným kolem a řetězem dvě vrtule. Jako podvozek používal lyžiny, kola neměl.

Kašparův Blériot po přistání. Dne 13. května 1911 uskutečnil český aviatik, inženýr Jan Kašpar, památný 120 kilometrů dlouhý přelet z Pardubic do Prahy, a vytvořil tak tehdejší rakousko-uherský rekord
Slavný let Jana Kašpara: na zápis do historie měla vliv ostrá hádka i vodní tok

„Aby si zajistili kontrakt, museli bratři Wrightové prokázat, že jejich letadlo unese dva lidi a uletí vzdálenost nejméně 200 kilometrů rychlostí 65 kilometrů za hodinu. Muselo být také schopné přepravy povozem taženým mulami,“ uvádí letecký web SPS Aviation.

Letová zkouška jejich prototypu měla původně proběhnout už v první polovině září, ale kvůli silnému větru byla o tři dny odložena. Konečně se vítr umoudřil natolik, aby se dalo vzlétnout. Datum prezentačního letu tak bylo definitivně stanoveno na osudný čtvrtek 17. září 1908. Velká událost skutečně přilákala na pozemky Fort Myer v sousedství Arlingtonského národního hřbitova kolem 2000 přihlížejících.

„Můžete si nastoupit,“ řekl to odpoledne Wright Selfridgeovi. „Za pár minut začínáme.“

Letoun New Orleans na "technické prohlídce" v Alahabádu
Vzdušní dobrodruzi: Bouře, boláky, hlad. Osm letců si před 95 lety prošlo peklem

Šestadvacetiletý nadporučík se usmál a vysoukal se na své místo do jednoduchého kokpitu. Vypadal jako nedočkavý školák. V kokpitu seděl jako jediný cestující, čímž se stal současně vůbec prvním nepilotujícím cestujícím v historii letecké dopravy.

Po Selfridgeovi nastoupil do letadla i Wright. Dva asistenti začali ručně roztáčet vrtule, aby nastartovali motor, zatímco si Wright nasazoval ochranné letecké brýle. Na jeho signál pak vojáci spustili těžké závaží z vysoké věže, připojené k lanu katapultu, jenž vzápětí vystřelil letadlo ze startovací kolejnice do vzduchu. Letoun pilotovaný Orvillem Wrightem vzlétl v 17:14.

Zřítil se jako střelený pták

„Dav zajásal a se zatajeným dechem sledoval, jak se plavidlo snaží pomalu stoupat. S 80 kilogramů vážícím Selfridgem na palubě nesl letoun větší váhu než kdykoli předtím,“ popsal začátek osudného letu Wyatt Kingseed z webu Historynet.

Letoun, na nějž byla kvůli zvýšení výkonu namontována nová delší vrtule, stoupal zvolna nad cvičiště až do výše zhruba 45 metrů. Pilot jej následně nasměroval do první ladné zatáčky na vzdáleném konci cvičiště.

Zdroj: Youtube

Nějakou dobu se zdálo, že je vše v pořádku. Pak se ale začaly věci kazit. „Asi po čtyřech okruzích zaslechl Wright za sebou lehké klepání. Ohlédl se, aby se přes rameno podíval na vrtuli, ale nevšiml si ničeho špatného. Přesto se rozhodl vypnout motor a snést se k zemi, protože nechtěl riskovat,“ popisuje začátek následné katastrofy web SPS Aviation.

Vzápětí poté se totiž ozvaly „dvě velké rány“, jak Wright později popsal, něco odletělo a letadlo se začalo prudce otřásat. Dav dole zalapal po dechu: uviděl totiž, že to, co se utrhlo z letadla a teď se to třepotavě snášelo k zemi, je kus vrtule.

Louis Blériot, první pokořitel kanálu La Manche
První přelet La Manche: Blériot riskoval dvojnásob, při pádu by nemohl plavat

Letoun se okamžitě prudce stočil a začal se propadat. Wright zatáhl za páku ovládající přední kormidlo ve snaze ho stabilizovat. Na chvíli se zdálo, že se mu to podaří, letadlo se v pádu srovnalo a vystoupalo asi o tři metry. Wright se ho zoufale pokoušel stabilizovat ve výšce kolem 23 metrů. Náhle se však prudce zvrátilo. „Ach! Ach!“ vykřikl Sefridge.

„Stroj se bleskurychle zvrátil a řítil se přímo k zemi, v kurzu jen velmi málo stupňů od kolmice,“ uvedl v pozdější zprávě Wright.

„Zřítil se jako pták střelený za letu, udělal téměř dokonalé salto a vyvrhl hustý oblak prachu,“ popsal katastrofu duchovní Arlngtonského hřbitova, který sledoval celou exhibici od hřbitovní zdi.

Situace krátce po tragické nehodě. Těžce zraněný Thomas Selfridge leží na nosítkách, obklopený vojenským personálem, který marně usiloval o záchranu jeho životaSituace krátce po tragické nehodě. Těžce zraněný Thomas Selfridge leží na nosítkách, obklopený vojenským personálem, který marně usiloval o záchranu jeho životaZdroj: Wikimedia Commons, Národní muzeum zdraví a lékařství USA, CC BY 2.0

První smrtelná katastrofa

Náraz letounu do země byl tvrdý. Wright si při něm zlomil levou stehenní kost a několik žeber a vážně poranil kyčel, takže skončil na sedm týdnů v nemocnici.

Jeho pasažér Thomas Selfridge neštěstí nepřežil. Při nárazu se udeřil prudce do hlavy o vzpěru letadla, utrpěl frakturu lebky a upadl do bezvědomí. Ačkoli se rychle dostal do péče zkušených chirurgů, ještě téhož dne zemřel. 

Amy Johnsonová v kokpitu svého letadla 14. června 1930, po úspěšném přeletu z Anglie do Austrálie
Smrt slavné pilotky Amy Johnsonové provází spekulace. Jedna děsivější než druhá

„Stal se prvním člověkem, který zemřel při havárii motorového letadla. Kdyby měl na hlavě nějakou přilbu, je dost pravděpodobné, že by pád přežil,“ uvádí SPS Aviation.

Z pozdějšího vyšetřování vyplynulo, že vrtule narazila kvůli nadměrným vibracím do kotevního drátu letadla, vytrhla jej z upevnění v kormidle a její list se zlomil v místě vzdáleném asi 60 centimetrů od špičky. Letadlo se zřítilo z výšky přibližně 33 metrů.

Vrak letounu Wright Flyer po nehodě, při níž zahynul Thomas SelfridgeVrak letounu Wright Flyer po nehodě, při níž zahynul Thomas SelfridgeZdroj: Wikimedia Commons, C. H. Claudy, U. S. National Archives, volné dílo

Selfridge byl pohřben s veškerými vojenskými poctami na Arlingtonském národním hřbitově. Orville Wright, pilot onoho osudného letu, zemřel až po mnoha letech ve zralém věku 76 let.