Právě doporučení předního odborníka v oboru psychiatrie hrálo roli v mnoha rozhodnutích, která se týkala péče o děti a jejich případného odebrání. To však do té doby, než vyplaval na povrch skandál, který zahýbal celým Norskem.

Zjistilo se, že si prominentní šestapadesátiletý psychiatr stáhl téměř 200 tisíc fotografií a více než 12 tisíc videí, na nichž bylo zachyceno sexuální zneužívání dětí nebo děti jako sexuální objekty.

Dva roky vězení

Muž se ke svým činům před soudem přiznal a v dubnu byl odsouzen k téměř dvěma letům vězení. Zároveň prohlásil, že podobné materiály sledoval 20 let.

Během té doby byl přitom zmíněný muž jmenován do 14členné expertní komise, která hraje v Norsku klíčovou roli při posuzování, zda má být dítě vzato do pěstounské péče. Psychiatr vypracovával posudky i v dalších místních institucích.

Norské úřady po vynesení rozsudku zbavily psychiatra licence, původně ale nechtěly přezkoumávat případy, v nichž figuroval. A to navzdory kritice společnosti. Ministerstvo pro děti a rovnost nechtělo v červnu situaci komentovat.

Po zveřejnění několika dokumentů serveru BBC, které vyvolaly ostrou debatu napříč společností, se rozhodlo změnit názor. Vyzvalo místní úřady, aby prověřily případy, v nichž muž rozhodoval. Případ nastolil několik otázek, které dosud nebyly odpovězeny, řekl BBC.

„Pokud to jen bude možné, prověříme všechny případy,“ prohlásil Börge Tomter z rady pro dohled nad zdravotními záležitostmi. Dodal však, že ještě neví, kolik takových případů může být.

Přes 50 posudků

Samotný psychiatr před deseti lety řekl, že za tu dobu vypracoval 50 až 75 posudků týkajících se ochrany dětí.

Odborná komise, ve které muž působil, každoročně přezkoumává asi 750 doporučení týkajících se dobrých životních podmínek dětí. Její předsedkyně Katrin Kochová v červenci BBC řekla, že se na některé zprávy dívala a nenalezla v nich důvod k obavám.

Po přezkoumání některých případů se však přeci jen děti vrátily ke svým rodičům.

Vrácení dětí po pěti letech 

BBC zmiňuje příběh Inez Arnesenové, političky, která působí ve městě Tönsberg na jihu Norska. Té v roce 2013 úřady odebraly čtyři z jejích osmi dětí. A to kvůli obviněním, že proti nim používá fyzickou sílu, což je v Norsku zakázané. O tři roky později byla Arnesenová obvinění zproštěna a úřady jí dvě děti vrátily. Nejmladší dvě děti ale zůstaly v pěstounské péči. Navrácení dvou starších dětí přitom kritizoval právě odsouzený psychiatr a zřejmě kvůli tomu zbylé dvě zůstaly v pěstounské péči. 

S navrácením nejmladších uspěla až po odsouzení psychiatra. Děti se tak v srpnu po pěti letech v pěstounské péči vrátily k rodičům.

Žena plán ministerstva na přezkum sporných případů jen uvítala. „Musí to ale udělat někdo, kdo nepatří do tohoto systému a kdo se na každý případ bude dívat jasnýma očima,“ uvedla.

Norský úřad na ochranu dětí Barnevernet se během tohoto skandálu stal terčem silné kritiky ze strany rodičů i profesionálů v oblasti péče o děti. Ti tvrdí, že úřad odebírá děti svým rodičům bez dostatečného zdůvodnění. Týkalo se to často cizinců.

Jednou z nich je i Češka Eva Michaláková, které úřad na jaře 2011 odebral tehdy šestiletého Denise a dvouletého Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Před třemi lety pak norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. V loňském roce se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.