Moskva i Washington navzdory ruské invazi na Ukrajinu zdůrazňují důležitost udržování komunikace v otázce jaderných zbraní. Obě země jsou zdaleka největšími jadernými velmocemi na světě. Dohromady mají k dispozici odhadem 11.000 jaderných hlavic.

"Rusko je otevřené dialogu o zajištění strategické stability, zachování režimů nešíření zbraní hromadného ničení a zlepšení situace v oblasti kontroly zbraní," řekl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však později potvrdil, že od začátku ruského vojenského zásahu na Ukrajině, tedy od konce února, se neuskutečnil žádný přímý kontakt mezi Putinem a jeho americkým protějškem Joem Bidenem.

Na otázku, zda se chystají rozhovory mezi oběma zeměmi o strategické stabilitě, Peskov odpověděl: "Bohužel k tomuto zatím nejsou žádné skutečné plány."

Summit lídrů skupiny G7 a zástupců EU v bavorském alpském zámku Elmau, 27. června 2022.
G7 odsoudila ruskou agresi. Podpořila Ukrajinu a žádá tresty za válečné zločiny

Putin řekl, že jakékoli úsilí ohledně rozšíření kontroly zbraní by vyžadovalo "pečlivou společnou práci", a to by mohlo vést i k zamezení opakování "toho, co se dnes děje na Donbase". Putin přitom tvrdí, že Rusko vpadlo na Ukrajinu, aby ochránilo etnicky ruské a ruskojazyčné obyvatelstvo před pronásledováním ze strany Kyjeva. Nyní tato slova podle agentury Reuters zopakoval a obvinil Ukrajinu ze "zločinů proti lidskosti".

Ukrajina a Západ tvrzení Moskvy odmítají a ruskou invazi považují za nevyprovokovaný akt agrese, jejímž cílem je zmocnit se ukrajinského území a svrhnout prezidenta Volodymyra Zelenského.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes řekl, že mezi Ruskem a Západem vzniká nová "železná opona". "Prakticky už se to děje. Jen ať se chovají opatrně," poznamenal Lavrov na adresu západních zemí.

Ruské rozhodnutí poslat tisíce vojáků na Ukrajinu si vynutilo přetvoření zahraniční, obranné a bezpečnostní politiky evropských zemí a posílilo protiruské nálady napříč kontinentem.