Berlín koncem května povolil Ukrajině používat ke své obraně zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Dlouho očekávaný souhlas vyslovil kancléř Olaf Scholz krátce poté, co americký prezident Joe Biden částečně zrušil zákaz použití amerických zbraní na ruském území, aby je Ukrajina mohla použít při obraně v okolí Charkova. Podobný souhlas v poslední době dala řada dalších západních států.

„To by znamenalo jejich přímé zapojení do války proti Ruské federaci a my si vyhrazujeme právo jednat stejným způsobem,“ řekl Putin na ekonomickém fóru v Petrohradu.

Varoval konkrétně Německo, že pokud Ukrajina použije jím dodané zbraně na území Ruska, bude to představovat „nebezpečný krok“ i kolaps vztahů mezi Moskvou a Berlínem.

„Pokud nyní použijí rakety k úderu na objekty na ruském území, zcela to zničí rusko-německé vztahy,“ řekl s tím, že rozhodnutí Německa představuje „nebezpečný krok“.

Německo, které je jedním z největších dodavatelů vojenského materiálu na Ukrajinu, se dlouho k možnosti ukrajinských úderů německými zbraněmi přímo na ruské území stavělo odmítavě. Scholz zdráhavý postoj Berlína vysvětloval obavou z eskalace a zatažení do války.

Z Německem dodaných zbraní pro údery v ruském pohraničí připadají v úvahu mimo jiné samohybné houfnice PzH 2000 a salvové raketomety MARS II. Dodávky střel s plochou dráhou letu Taurus kancléř přes nátlak Kyjeva, domácí opozice i partnerů ze zahraničí odmítá.

Rusko drží v zajetí přes 6400 Ukrajinců

Na otázku ohledně ruských vojenských ztrát Putin odpověděl, že během bojů žádná země takovéto informace nezveřejní. Bez bližších podrobností ale řekl, že ztráty Ukrajiny jsou pětkrát vyšší než ztráty Ruska. Uvedl také, že Ukrajina drží v zajetí více než 1300 ruských vojáků, zatímco v Rusku je přes 6400 ukrajinských válečných zajatců.

Tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit. Kyjev naopak tvrdí, že ruské ztráty vojáků i techniky několikanásobně převyšují ukrajinské.

Americké volby na vztazích s Ruskem nic nezmění, řekl Putin

Vztahy Ruska a Spojených států se nijak nezmění, ať americké prezidentské volby v listopadu vyhraje kdokoli. V rozhovoru se zahraničními novináři to podle agentury AP řekl ruský prezident Vladimir Putin. Dodal ovšem, že je těžké předpokládat, s jakou politikou vůči Rusku přijde v případě volebního úspěchu Donald Trump.

„Budeme pracovat s jakýmkoli prezidentem, kterého si Američané zvolí,“ řekl Putin zástupcům zahraničních tiskových agentur během ekonomického fóra v Petrohradu. Americké volby budou zřejmě opakováním souboje Trumpa a současného prezidenta Joea Bidena z minulého hlasování před čtyřmi lety. Moskva bez ohledu na výsledek neočekává, že by se v americké politice vůči Rusku něco měnilo.

„Nemyslím si, že by se stalo něco tak zásadního,“ řekl Putin. Dodal však, že je obtížné předpokládat, s jakou politikou přijde Trump, pokud bude zvolen.

Již dříve napjaté vztahy USA a Ruska se vyhrotily po předloňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Bidenova vláda začala vůči Rusku uplatňovat sankce a Washington se stal zdaleka nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině. Republikáni, jejichž kandidátem se Trump pravděpodobně stane, se k podpoře Kyjeva staví méně jednoznačně stejně jako sám bývalý prezident.

Putin vyloučil, že by se Rusko jakkoli vměšovalo do amerického politického systému. Americké tajné služby přitom tvrdí, že se Ruskem šířené dezinformace stávají součástí amerického předvolebního boje. Moskva se podle nich pokusila ovlivnit už předchozí dvoje volby, vždy ve prospěch Trumpa.

Putin se postavil na Trumpovu stranu v otázce verdiktu soudní poroty, která exprezidenta minulý týden shledala vinným z manipulace s finančními záznamy po platbě za mlčenlivost pornoherečce během kampaně v roce 2016. Podle ruského vůdce je otevírání „dávno minulých“ věcí politickým zneužitím justice. Údajný nárůst Trumpových preferencí po verdiktu podle Putina ukazuje, že Američané nevěří svému soudnímu systému.