Černobyl byl podle Putina „strašlivou katastrofou" a lekcí celému lidstvu, jejíž následky dodnes těžce dopadají na stav životního prostředí i na zdraví lidí. „Rozsah tragédie mohl být nepoměrně větší, nebýt bezpříkladné statečnosti a obětavosti hasičů, vojáků a zdravotníků, kteří čestně splnili svou profesionální a občanskou povinnost. Mnozí z nich obětovali vlastní životy pro záchranu ostatních," napsal prezident v prohlášení, publikovaném na kremelském webu.

Na množství obětí černobylské havárie z dubna 1986 se odborníci dodnes neshodují. Bezprostředně po explozi reaktoru, který leží severně od Kyjeva, zahynulo několik desítek lidí. Celkové počty obětí se pohybují od jednotek tisíc až po 125.000 mrtvých.

Ukrajinská agentura Unian dnes dokonce uvedla, že v důsledku katastrofy zahynulo 167.653 lidí, z nich 2929 osob se bezprostředně účastnilo likvidace následků ve zničeném provozu. Velitel černobylských záchranářů Leonid Těljatnikov zemřel v roce 2004 ve věku 54 let. Podle úředních údajů bylo po havárii z okolí elektrárny evakuováno 116.000 lidí, ze zamořeného území se vystěhovalo 230.000 osob.

Chyba personálu?

Mnoho expertů se přiklání k názoru, že příčinou katastrofy byla chyba personálu, který se měl dopustit hrubého porušení bezpečnostních pravidel. Podle ukrajinských médií ale mnozí odborníci zároveň soudí, že podíl na neštěstí měla i chybná konstrukce sovětského reaktoru, o jehož nedostatcích nebyla obsluha informována.

Kolem zničeného reaktoru byla vytvořena a dodnes existuje třicetikilometrová ochranná zóna. Přestože je oficiálně neobyvatelná, někteří lidé se do svých obydlí vrátili a jiní je vůbec neopustili. Takových případů je podle oficiálních údajů 157.

Do oblasti se vydávají turisté, loni to bylo 15.000 lidí, hlavně cizinců. V okolních lesích prospívá divoká zvěř. Kromě vlků, zubrů, lišek, kanců a dravých ptáků žijí v Černobylu i koně Převalského, předkové dnešních zdomácnělých koní. Do ochranné zóny byli pokusně vypuštěni v roce 1998, a dnes je podle agentury Unian jejich stádo považováno za jedno z největších na světě.

Třicetikilometrová zóna je podle expertů stále silně, byť nerovnoměrně zamořena. Radioaktivitou jsou postiženy zejména spodní vody, jež ruští experti podle agentury TASS označují za „fakticky tekutý radioaktivní odpad". Zamoření povrchových vod převyšuje normu zhruba padesátkrát. Radioaktivní stroncium 90 přestane být v zóně aktivní v roce 2214, césium 127 v roce 2314. Izotop plutonia 239, který je podle odborníků hlavním zdrojem černobylského zamoření, přestane působit za 24.000 let.

Čtvrtý energoblok je od roku 1986 překryt takzvaným sarkofágem, který ale už přestává sloužit. Letos na podzim má být dokončen nový kryt za 1,2 miliardy eur, vysoký víc než sto metrů. Nový, mohutný kryt dosavadní „sarkofág" překryje a umožní postupnou demontáž starých konstrukcí. Stavba bude vážit 30.000 tun. Zároveň se buduje úložiště, v němž bude skladován radioaktivní odpad. Výroba elektřiny v nepoškozených blocích elektrárny skončila až v roce 2000.