Tiskovou konferenci Putin již tradičně zahájil zhodnocením ekonomického stavu země. Vyzdvihl přitom především růst hrubého domácího produktu, který si za prvních deset měsíců tohoto roku připsal 1,7 procenta. Za celý rok by pak mohl vzrůst o 1,8 procenta. Rovněž ocenil zvýšení reálných příjmů obyvatelstva o 0,5 procenta nebo prodloužení předpokládané průměrné délky života na 72,9 let.

Putin však očekává, že díky reformám, které změní ekonomickou strukturu země, bude hrubý národní produkt po roce 2021 růst nejméně o tři procenta. „Vstoupíme do jiné ekonomické ligy,“ prohlásil ruský vůdce s tím, že vláda v příštích letech přidělí 1,376 bilionu rublů (458 miliard korun) na podporu domácího průmyslu.

Rusko podle jeho slov potřebuje národní projekty, které mu umožní dosažení technologického průlomu. Na národní projekty má ruská vláda vyčleněno 20,8 bilionu rublů (6,9 bilionu korun). Dalších 6,5 bilionu rublů (2,2 bilionu korun) je vyčleněno na rozvoj infrastruktury.

„V první řadě se jedná o zdravotní péči, vzdělání, vědu a lidský kapitál, což je nepostradatelné pro jakýkoli průlom. V druhé řadě se jedná o investice do čisté produkce a ekonomiky. Jsou tu digitální ekonomika, vývoj robotiky a tak dále,“ vyjmenoval ruský prezident hlavní oblasti národních projektů.

„Už jsem to řekl mnohokrát a chtěl bych znovu zopakovat. Potřebujeme průlom a skočit na nové technologické paradigma. Bez něj nemá národ budoucnost. Jedná se o zásadní otázku. Měli bychom to pochopit, zdůraznil Putin.

Ukrajinci nás vyprovokovali

Putin označil incident v Kerčském průlivu, který odděluje anektovaný Krymský poloostrov od ruské pevniny, i nadále za provokaci ze strany Ukrajiny, jejímž cílem je zvýšit popularitu prezidenta Petra Porošenka před nadcházejícími prezidentskými volbami.

„Tato provokace měla za cíl zvýšit napětí,“ řekl Putin. „Je jasné, proč to naši ukrajinští protějšci potřebují. Brzy se tam budou konat volby. Chtějí zvýšit napětí, aby zvýšili preference jednoho z prezidentských kandidátů - Myslím, že je to současný prezident. To je špatně. Není to dobré pro jejich lid ani jejich zemi,“ zdůraznil. Dále řekl, že zadržovaní ukrajinští námořníci porušili zákon a o jejich osudu rozhodne soud.

V odpovědi na další otázku pak vyslovil lítost na rostoucím trendem podhodnocovat rizika jaderné války. Zdůraznil však, že Rusko nemá zájem o závody ve zbrojení, ale usiluje o rovnováhu sil.

„Obecně platí, že je to jednoduše prvek obsahující balanční prvky ve strategii rovnováhy. To znamená udržet paritu a nic víc,“ řekl ruský prezident, když mluvil o nejnovějších průlomových ruských protiraketových systémech. „Nehledáme výhody, ale zachováme rovnováhu a zajistíme naši bezpečnost,“ uvedl Putin.

Na dotazy odpovídá hodiny

„Tisková konference v prosinci bude tradiční, její podoba zůstane zachována,“ avizoval akci v předstihu Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého se šéf státu na tuto příležitost připravuje tři dny studiem obrovského množství podkladů a informací.

V pořadí jde o 14. „velkou“ tiskovou konferenci nynějšího ruského prezidenta. První z nich, v roce 2001, trvala půldruhé hodiny. Nejdelší se odehrála v roce 2008, kdy ruský vůdce setrval s žurnalisty čtyři hodiny a čtyřicet minut.

Letos podle vládního listu Rossijskaja gazeta už jeden rekord padl: akreditovalo se 1702 novinářů, zatímco loni jich bylo 1640 a v roce 2001 asi pět stovek.

Putin je u kormidla moci od počátku tisíciletí. V době, kdy se kvůli ústavním omezením přesunul z čela státu do čela vlády, nepořádal setkání s novináři, na rozdíl od podobně vyčerpávajících besed s občany v přímém televizním přenosu.