"To, co se stalo po Putinově projevu, je podle všeho řetězovou reakcí stávajícího mocenského systému na překvapivé prezidentovy nápady," napsal ruský deník Kommersant k nečekané rezignaci premiéra Dmitrije Medveděva, kterou sám šéf vlády odůvodnil tím, že ji s ohledem na Putinem navrhované změny základního zákona pokládá za správnou. Podle Kommersantu není důvod věřit, že Putin své plány v dlouhém předstihu konzultoval s jinými členy mocenského aparátu. "Jen nás svolali a doslova nám to jen oznámili," cituje ruský internetový portál The Bell jednoho z ministrů.

The Bell také napsal, že Putinem navrhované změny ústavy jsou největšími za 27 let její existence. Rozšířily by pravomoci parlamentu, oslabily prezidentský úřad nebo v mocenském systému výrazně posílily Státní radu, která nyní působí jen jako poradní orgán prezidenta a zasedají v ní představitelé ruských regionů. Putin o ní ve středečním projevu o stavu země řekl, že zajišťuje nejefektivnější posouzení "nejvýznamnějších otázek pro občany a zemi" a přislíbil, že nově upraví její pravomoci.

Podle listu Kommersant mohou Putinovy návrhy znamenat konec systému "superprezidenta".

Putin se nejspíš ujme Státní rady

Ruská politoložka Taťjana Stanová Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda řekla, že Putinovým cílem je připravit zemi na návrat "tandemové demokracie" a že se chystá na odchod z prezidentské funkce. Podle ní počítá s tím, že se ujme vedení právě Státní rady, která bude v nové mocenské struktuře nadřazená jak prezidentovi, tak oběma komorám ruského parlamentu.

Podle bývalého ruského premiéra a nyní opozičního politika Michaila Kasjanova je hlavním poselstvím Putinova středečního projevu to, že nikam neodchází a jen to kamufluje údajným posílením obou komor parlamentu. "Začínají vtloukat Rusům do hlavy, že vše se mění k lepšímu, že se bude více diskutovat o složení vlády," tvrdí Kasjanov.

Podle Stanové transformaci mocenských poměrů usnadní odchod Medveděva, kterým už byla otrávena jak veřejnost, tak politická elita. Nězavisimaja Gazeta připomíná, že dvě třetiny Rusů k němu nemají důvěru a nehodnotí jeho působení v čele vlády dobře.

Mezi ruskými politology se mluví o tom, že v Rusku by se mohl opakovat kazašský scénář a že se Putin po odchodu z Kremlu v roce 2024 postaví do čela Státní rady, odkud bude dohlížet na to, aby se jeho nástupce v prezidentské funkci nestal příliš nezávislým.

Podle deníku Nězavisimaja Gazeta by mohl nový premiér Michail Mišustin dostat šanci stát se v budoucnu novým ruským prezidentem.

"Všechny věci, které se nyní dějí, jsou kroky směřující k tomu, aby se Putin udržel u moci na neurčitou dobu," myslí si bývalý starosta Jekatěrinburgu, opoziční politik Jevgenij Rojzman.

Vládní Jednotné Rusko schválilo kandidaturu Mišustina na premiéra

Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko ve čtvrtek jednohlasně schválila Michaila Mišustina na post předsedy vlády.Následně Mišustina jakožto premiéra schválila také Státní duma, dolní komora parlamentu, kde má Jednotné Rusko většinu.

Prezident Vladimir Putin ve středu představil návrh ústavních změn, které naznačují jeho záměr nachystat si pro sebe novou mocenskou pozici, až mu v roce 2024 vyprší nynější mandát hlavy státu.

Z funkce premiéra ve středu překvapivě odstoupil se svou vládou Dmitrij Medveděv a zdůvodnil to tím, že to pokládá za správné s ohledem na Putinem navrhované změny základního zákona. Šéf Kremlu následně Státní dumě navrhl v zahraničí málo známého Mišustina coby nového šéfa vlády. Mišustin doposud stál v čele ruské daňové správy.