Jak upozorňuje agentura DPA, ruské prezidentské volby probíhají ve stínu sílícího napětí mezi Ruskem a Británií i jejími spojenci. Důvodem je otrávení bývalého dvojitého ruského agenta Skripala a jeho dcery nervovým plynem, k němuž došlo začátkem týdne v anglickém městě Salisbury. Rusko nadále odmítá jakoukoli účast na tomto činu.

Volby se konají také v době čtvrtého výročí ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym, což byl krok, který měl v té době posílit Putinovu již tak dost silnou popularitu.

Podle DPA si Putin dlouhodobě držel u veřejnosti podporu kolem 70 procent, což potvrdily i dva největší předvolební průzkumy, jeden státní a druhý nezávislý. Ale délka vládnutí současného prezidenta vyvolává současně otázku, zda tomu tak bude i nadále. Podle řady spekulací by se mohlo v dnešních volbách mnoho voličů zdržet hlasování, takže výsledek je sice předvídatelný, ale nemusí znamenat tak silný mandát jako dřív. Čtvrté funkční období by také bylo pro Putina poslední.

Jeden z nejhlasitějších Putinových kritiků Alexej Navalny vyzval Rusy, aby volby bojkotovali. Navalnyj chtěl být Putinovým protikandidátem, ale jeho účast znemožnily ruské volební orgány, údajně z důvodu,že byl odsouzen za finanční trestní činy a dostal podmíněný trest (Navalnyj byl v červenci 2013 odsouzen k pětiletému nepodmíněnému trestu za zpronevěru, který mu byl v říjnu téhož roku změněn na podmíněný. V prosinci 2014 dostal další podmíněný trest v délce 3,5 roku. odsouzen byl i jeho bratr, pozn. red.). Jejich rozhodnutí pak potvrdil i ruský Nejvyšší soud.

V současnosti jsou třemi hlavními protikandidáty současného prezidenta komunista Pavel Grudinin, nacionalista Vladimir Žirinovskij a socialisticky zaměřená moderátorka a novinářka nezávislé televizní stanice Dožď Xenija Sobčaková. Ti však dosahují jen zlomku Putinovy podpory.