Média a experti však pochybují, že se záměr podaří v uspokojivé kvalitě splnit a že by webové kamery mohly být všelék proti manipulacím a falšování výsledků.

Původní plán technického vylepšení voleb, schválený letos v květnu, počítal na příští čtyři roky se sumou 15,7 miliard rublů, přičemž kamerami měla být vybavena jen desetina z přibližně 95.000 volebních místností, a to až v roce 2013.

Vybavit všechny volebních místností webovými kamerami ještě do 4. března, kdy Rusové budou volit nového prezidenta, navrhl Putin v televizní debatě 15. prosince v reakci na nebývalé protesty desetitisíců Rusů proti falšování parlamentních voleb z počátku měsíce. Kamery by měly znemožnit podrývání legitimity příští hlavy státu, kterou se nejspíše stane sám Putin coby favorit klání o Kreml.

Vzápětí zazněly pochyby. Hlavní manipulace se přeci neodehrávají ve volebních místnostech, ale při vyhlašování výsledků, upozornil například list Vedomosti. Připomněl i předloňský skandál z Moskvy, kde se ukázalo, že policejní strážnice nedostávají přenos z pouličních kamer, ale obrázek vytvořený programátory. Podobně to prý může dopadnout i s "malým bratrem", bdícím nad prezidentskými volbami. Techniku přeci obsluhují lidé, a ti mohou mít důvody napomoci ke "správnému" výsledku.

Výhrady jsou i na čistě technické úrovni. Podobný problém se ještě nikde na světě neřešil, v zemi chybí i potřebná technika. "Naštěstí v Číně neslaví Vánoce," odpovídá skeptikům náměstek ministra spojů Ilja Masuch. Ministerstvo počítá, že každá místnost bude vybavena jednou až třemi kamerami připojeným k počítačům, vybaveným kvůli úsporám bezplatnými programy. Přenos se má odehrávat přes sedm regionálních středisek zpracování dat. Zařízení má být na místě v polovině února a fungovat od 1. března.

"Rozlišení, navrhované ministerstvem, nebude stačit ke sledování nestandardních situací. Na to by bylo zapotřebí profesionálnější vybavení," upozornil v listu Kommersant ředitel počítačové firmy AMT Alexandr Golcov. Další experti argumentují, že na odbornou instalaci tolika kamer by bylo zapotřebí rok času, a ne dva měsíce. Rok přeci trvalo i připojení 52.000 ruských škol k internetu, který i tak běží jen čtvrtinovou rychlostí oproti požadavku ministerstva na připojení kamer. Konstantin Soloduchin, šéf firmy Sinterra, která školní internet obstarala, míní, že jediným východiskem je využít i mobilní a satelitní připojení kamer, nicméně ani tak čas nemusí stačit k dodávce zařízení do odlehlých končin země.

Je tu i právní problém. Předseda každé volební komise by měl v internetovém přenosu ohlásit výsledek. Ale vzhledem k časovému posunu budou mít na Dálném východě hlasy sečteny již v době, kdy centrální Rusko ještě bude hlasovat - a stávající zákon zakazuje zveřejňovat dílčí výsledky, dokud volby neskončí v celé zemi.

Někteří poslanci, i z vládní strany, se zase obávají, že v den voleb se ruský internet prostě zhroutí. Na systém by také mohli útočit hackeři. Jejich terčem se už v noci na dnešek stala internetovou stránka, vytvořená úřady k veřejné debatě o Putinově návrhu. "Na web v noci zaútočili a zablokovali jej. Je jasné, že kdosi nechce, aby úkol, vytyčený vládou, byl v krátké době splněn," prohlásil náměstek ministra spojů Naum Marder.