Ve středu se ukrajinská delegace dočasně vrátí do sálu, kde chce společně s Gruzií proti rozhodnutí obnovit hlasovací práva Rusku podat odvolání. Bude požadovat, aby Rusové v této organizaci byli zbaveni všech pravomocí a práv zastávat výkonné funkce ve výborech. Poté už se Ukrajina jednání PACE účastnit nebude.

Rada Evropy (RE) schválila vrácení hlasovacích práv Rusku, které o ně přišlo v roce 2014 po anexi ukrajinského Krymu. Server Deutsche Welle dnes v této souvislosti upozornil, že Moskva v případě neobnovení hlasovacích práv hrozila odchodem z organizace. Důvodem k nynějšímu rozhodnutí rady byla také obava o stav lidských práv v Rusku.

Trosky amerického dronu, který sestřelili příslušníci íránských revolučních gard.
USA podnikly kybernetický útok na Írán. Ochromil vojenské počítačové systémy

Krok v pondělí pozdě večer schválilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy, hlavní poradní orgán této mezinárodní organizace. Podle vydaného prohlášení bylo Rusku obnoveno právo "hlasovat, hovořit a být zastoupeno na shromáždění a v jeho orgánech".

Pro obnovení hlasovacích práv se vyslovilo 118 členů shromáždění, 62 bylo proti a deset se hlasování zdrželo. Rusko pohrozilo odchodem z Rady Evropy v případě, že mu bude zabráněno zúčastnit se středeční volby nového generálního tajemníka této organizace. Šéf ukrajinské delegace Volodymyr Arjev řekl, že rozhodnutí vysílá "velmi špatnou zprávu" do Moskvy a dalších zemí. "Dělejte si, co chcete, anektujte území jiné země, zabíjejte lidi, a přesto nic neztratíte," uvedl.

Rusové hrozili odchodem 

Odchod Ruska z Rady Evropy by znamenal, že se Rusové nebudou moci obracet na Evropský soud pro lidská práva coby poslední instanci, kde mohou napadnout rozhodnutí ruské justice. "Okamžitý dopad odchodu Ruska z rady by nepocítil Kreml, ale spíše ruští občané," uvedla v prohlášení loni v prosinci organizace na ochranu lidských práv nazvaná Nizozemský helsinský výbor (NHC). "Odchod Ruska z rady by Rusům odepřel ochranu a spravedlnost poskytovanou soudem a zhoršil by v zemi lidská práva."

Agentura AP uvedla, že tribunál se sídlem ve Štrasburku se v posledních letech stal důležitým místem pro občany Ruska, kteří se nemohou domoci spravedlnosti doma kvůli korupci a vlivu vlády na soudní systém. Podle výroční zprávy štrasburského soudu za loňský rok se více než pětina případů, kterými se zabýval, týkala ruských občanů.

Čínský prezident Si Ťin-pching (vlevo) a severokorejský vůdce Kim Čong-un
Schůzka Kima se Si Ťin-pchingem: Peking pochválil KLDR za snahu o denuklearizaci