Útoky by se měly podobat těm, které provedla 20. ledna ve městě Kano, kde zahynulo 85 lidí. Zároveň odmítla dialog s prezidentem Goodluckem Jonathanem.

Nejmenovaný člen skupiny podle agentury AFP řekl, že nedávná výzva prezidenta Jonathana k zahájení dialogu není „upřímná“, protože den, kdy to šéf státu navrhl, „byl zadržen velký počet našich členů v Sokotu (sever)“. Pokud nebudou puštěni na svobodu, zahájí Boko Haram „v Sokotu útoky podobné velký útokům v Kano“.

Sokoto, hlavní město stejnojmenného spolkového státu je především sídlem sokotského sultána, který je nejvyšší autoritou muslimské církve v Nigérii. Ve městě žije téměř 600.000 obyvatel.

Prezident Jonathan, silně kritizovaný za to, že nedokázal zastavit vlnu vražedného násilí v Nigérii, tento týden řekl, že Boko Haram by měla vyjasnit svoje požadavky týkající se případného dialogu. Ve stejné době ale ozbrojené síly pokračovaly v operacích proti extremistům.

Napětí zůstává hlavně na severu Nigérie. V Maiduguri, hlavním městě státu Borno, je z rozhodnutí prezidenta od 31. prosince výjimečný stav. Město je považováno za kolébku hnutí Boko Haram. V sobotu v něm vojáci zabili jedenáct členů sekty.

Nejlidnatější africký stát je prakticky v polovině rozdělen na křesťanský jih a převážně muslimský sever, který se v poslední době potýká s rostoucím množstvím útoků ze strany bojovníků Boko Haram. Sekta chce v zemi se 160 miliony obyvatel zavést přísnou formu islámského práva šaría. Za poslední rok se jejím příslušníkům přisuzuje více než 500 vražd.

Prezident také vyjádřil přesvědčení, že Boko Haram má kontakty na jiné ozbrojené islamistické skupiny mimo Nigérii. Podobné obavy již dříve vyjádřila například OSN, která je přesvědčena, že Boko Haram spolupracuje se severoafrickou odbočkou teroristické sítě Al-Káida nebo se somálskými islamisty z milic Šabáb.