Čínská jednostupňová raketa patřila k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí. K incidentu podobných rozměrů přitom došlo naposledy před rokem, a jednalo se rovněž o část rakety Dlouhý pochod 5B. Některé její části tehdy dopadly do Pobřeží slonoviny, kde podle médií poničily několik domů. Nikdo však nepřišel k újmě.

Raketa tvořená základním stupněm a čtyřmi přídavnými posilujícími motory (boostery), jejíž zbytky dnes dopadly na Zem, měla podle serveru Space.com hmotnost 23 tun. Z čínského kosmického střediska Wen-čchang odstartovala na konci dubna a do vesmíru vynesla základní modul budoucí čínské orbitální stanice. Namísto sestupu do atmosféry však základ rakety zůstal na oběžné dráze a oblétal zemi rychlostí téměř 7,7 kilometru za vteřinu. Postupně přitom ztrácel výšku.

Vědci po celém světě se snažili předpovědět, kdy raketa vstoupí do atmosféry a kam její pozůstatky asi dopadnou. Kvůli velkému množství různých proměnných však i nejlepší odhady počítaly s odchylkou až několik dní, predikce se začaly zpřesňovat teprve několik hodin před předpokládaným dopadem. Reuters poukázal na to, že rozdíl jedné minuty při vstupu do atmosféry ovlivní místo dopadu trosek o stovky kilometrů.

Vzhledem k tomu, že 70 procent povrchu Země tvoří oceány, byla největší pravděpodobnost, že zbytky rakety skončí ve vodě. Astrofyzik Jonathan McDowell z Harvardovy univerzity nicméně upozorňoval na to, že trosky by mohly spadnout od New Yorku, Madridu a Pekingu na severní polokouli až po jižní Chile a novozélandskou metropoli Wellington na jižní polokouli.

Nezodpovědný přístup?

Experti ze západních zemí kvůli nekontrolovatelnému sestupu rakety Čínu kritizovaly za nezodpovědný přístup. Čínský státní bulvární list The Global Times však tvrzení o tom, že se raketa vymkla kontrole a mohla by způsobit škody, označil za "západní (mediální) humbuk".

Podle McDowella se doposud na Zemi nekontrolovaně zřítily jen tři lidmi vyrobené objekty s větší hmotností, než měl dnes padající Dlouhý pochod 5B. V červenci 1979 to byla 83tunová americká stanice Skylab, jejíž trosky částečně skončily v Indickém oceánu a částečně na území Západní Austrálie. Předtím, v lednu 1975, spadly do Atlantského oceánu zbytky padesátitunového horního stupně mohutné rakety Atlas V, která vynesla Skylab na oběžnou dráhu.

Třetím případem byl zánik sovětské orbitální stanice Saljut 7 s připojeným modulem Kosmos-1686, které měly společnou hmotnost přibližně 43 tun a jejichž pozůstatky, které neshořely při žhavém průletu atmosférou, dopadly v Argentině.

Podle Space.com lze k tomuto seznamu připsat i smutný konec amerického raketoplánu Columbia. Tento vesmírný stroj o hmotnosti 117 tun se při návratu na Zemi v dubnu 2003 rozpadl, přičemž přišlo o život všech sedm členů posádky.