Podle České televize však Kurz uvedl, že „nakonec to nebude rozhodnutí jeho samotného“. I tak ale při jednání o podobě evropského rozpočtu na léta 2021 až 2027 hodlá kancléř „silně zastupovat zájmy čistých plátců“.

V této oblasti by chtěl spolupracovat s dalšími evropskými zeměmi, například s Nizozemskem a Francií.

V rozhovoru upozornil, že právě v rozpočtové oblasti nepanuje shoda mezi Rakouskem a státy takzvané visegrádské skupiny, tedy Českem, Slovenskem, Polskem a Maďarskem. Minulý týden se o tom prý přesvědčil při návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána ve Vídni.

Poznamenal však, že rakouská vláda se s visegrádskou čtyřkou shodne na jiných tématech, a to hlavně na řešení migrace důslednou ochranou vnějších hranic.

Vídeň převezme předsednictví v Radě EU v polovině roku od Bulharska. Jednání o unijním rozpočtu tak bude jedním z hlavních témat.

Kurz dlouhodobě požaduje, aby i přes odchod Británie z EU na konci března příštího roku nebyli čistí plátci do rozpočtu EU – jakým je i Rakousko – více zatěžováni.

Nejvyšším čistým příjemcem evropských peněz je Polsko se 7,1 miliardy eur (asi 180 miliard korun). Po něm v žebříčku podle agentury APA následuje Rumunsko, Řecko, Maďarsko a Česko s 3,3 miliardy eur (asi 83 miliardy korun).