Na dnešek si soud předvolal jako svědky členy šesti okrskových volebních komisí. V následujících třech dnech budou před soudem vypovídat členové dalších čtrnácti. Celkem by se do čtvrtka ke stížnosti FPÖ mělo vyjádřit asi 90 svědků. Na rozdíl od běžných ústavních stížností se podáním FPÖ vzhledem k závažnosti nezabývá jediný soudce zpravodaj, ale celý tým soudců.

Výpovědi prvních svědků - předsedů volebních komisí okrsků Innsbruck-venkov a Jihovýchodní Štýrsko - potvrdily, že sčítání hlasů z korespondenčního hlasování neproběhlo podle všech pravidel. Obálky s hlasovacími lístky komise otevřely dříve, než měly, a druhá z komisí dokonce hlasy dříve i sečetla. Na sčítání se navíc podílely i osoby, které ke komisi nepatřily.

"Jinak by se to nedalo stihnout," zdůvodnil vzhledem k rekordnímu počtu korespondenčních hlasů jeden ze svědků své rozhodnutí. Zároveň ale zdůraznil, že šlo o formální pochybení, které se nedá označit za volební podvod.

Agentura APA dnes upozornila, že výpovědí se svědci z volebních komisí mohou vystavit trestnímu stíhání. Podpisem po sečtení hlasů totiž stvrdili, že vše proběhlo podle pravidel. Aby se neuvedli přiznáním pochybení do problémů, mohli by odmítnout vypovídat. Žádný ze zatím předvolaných svědků tak ale neučinil.

Nesrovnalosti při korespondenčním hlasování

FPÖ podala k soudu stížnost kvůli nesrovnalostem při korespondenčním hlasování, jehož využilo zhruba 570.000 lidí a které nakonec v těsném souboji rozhodlo o vítězství Van der Bellena. Podle FPÖ byly některé hlasy sečteny ještě před stanovenou hodinou pro otevření obálek a ty navíc zřejmě v některých případech otevírali lidé, kteří k tomu neměli oprávnění.

Rozhodnutí soudu by mělo padnout nejpozději 6. července. Na 8. července je totiž naplánováno uvedení Van der Bellena do úřadu prezidenta. Pokud soud uzná oprávněnost stížnosti FPÖ, budou se volby muset opakovat přinejmenším v některých volebních okrscích. V tom případě by funkce hlavy státu po končícím prezidentovi Heinzi Fischerovi dočasně převzalo kolegium složené z předsedy a dvou místopředsedů Národní rady, přímo volené komory rakouského parlamentu.