Jednání bezpečnostní rady státu, kterému předsedal premiér Kyriakos Mitsotakis, trvalo několik hodin. Podle serveru ekathimerini.com rada přijala celkem sedm opatření, jak současnou situaci řešit. Jedním z kroků je například urychlení deportací odmítnutých žadatelů o azyl s tím, že nebudou mít právo na odvolání. Výrazně by se měla rovněž zvýšit ostraha hranic, s tím řecké pobřežní stráži pomůže Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a síly NATO.

Jak po jednání uvedl vládní mluvčí, rada rozhodla také o opětovném shledání 116 nezletilých, kteří přicestovali bez doprovodu a nyní se nacházejí v řeckých táborech, s jejich rodinami v jiných zemích Evropské unie.

Řecko se letos podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opět stalo hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy, jako tomu bylo v roce 2015. Toto prvenství v roce 2016 převzala Itálie a po ní loni Španělsko. Od letošního ledna do Řecka přišlo ke konci minulého týdne 31 265 migrantů, z toho asi 23 700 připlulo přes moře, zbytek dorazil z Turecka přes pozemní hranici.

Přes 800 tisíc

V srpnu do Řecka přicestovalo přes 7000 migrantů, což je nejvyšší měsíční počet za poslední tři roky, uvedla agentura Reuters. Nejvyšší podíl z příchozích tvoří rodiny z Afghánistánu, uvádějí neziskové organizace, které uprchlíkům pomáhají

Masovou migrační vlnu zažila Evropa v roce 2015, kdy do EU dorazilo přes milion běženců, z toho na 860.000 přes Řecko. Příliv běženců touto trasou pomohla výrazně omezit dohoda EU s Tureckem. Ankara zpřísnila hraniční kontroly výměnou za finanční pomoc z Bruselu, příslib bezvízového styku pro Turky a obnovení jednání o vstupu Turecka do EU. Bezvízový styk ovšem zatím zaveden nebyl a ani vstupní jednání nepokročila. Podle migrační dohody EU s Ankarou by také každý migrant, který se do Řecka dostane nelegální cestou z Turecka a nesplňuje podmínky udělení azylu, měl být vrácen do Turecka. Proces vyřizování azylových žádostí je ale zdlouhavý.