"Nechceme větrné elektrárny, které trčí do výšky 70 metrů. Nejsme proti zelené energii, ale krajinu našich ostrovů, která je jedinečná, je třeba zachovat," vysvětluje prefekt Kykladských ostrovů Dimitris Bailas. Ostrovy jsou oblíbeným cílem turistů.

Řecko je pod tlakem Evropské unie a kjótského protokolu, aby zvýšilo produkci ekologicky "čisté" energie, která zatím představuje jen šest procent celkové výroby elektřiny v zemi. Řecká vláda proto od ledna schválila několik plánů na výstavbu větrných elektráren.

Jejich domovem by měly být především Kykladské ostrovy, například Andros, ale i Limnos a Lesbos na severovýchodě Egejského moře, které jsou velmi vystaveny větru.

Elektrárny mají podle nedávné zprávy místního energetického úřadu také přispět ke snížení energetické závislosti Řecka, které dováží elektřinu od sousedů, především z Bulharska a z Makedonie.

Na ostrově Serifos (Kyklady) má být podle projektu řecké společnosti Mytilineos postaveno 87 větrných elektráren, z nichž každá bude vysoká 150 metrů. Celý park bude mít výkon 74 megawattů.

"Tato zařízení projektovaná pro ostrovy nejsou úměrná jejich potřebám. Většina větrných elektráren, které byly postaveny v minulosti, dnes nefunguje," zdůvodňuje nechuť k výstavbě těchto monster předseda městské rady v Serifosu Antonis Antonakis.

Místní úřady se především obávají, že větrné elektrárny budou mít negativní dopad na vzhled jejich ostrovů. Často se totiž staví v odlehlých oblastech. Aby k nim byl zajištěn přístup, je třeba budovat silnice a upravovat okolí. "V zahraničí snížily větrné elektrárny turistickou návštěvnost některých regionů až o 40 procent," tvrdí Antonakis.

Poněkud severněji, na ostrově Skyros (Sporady), chce konsorcium tvořené společností Skyros Eolienne a pravoslavným klášterem Megisti Lavra z hory Athos, který pozemek vlastní, postavit větrné elektrárny o kapacitě 333 megawattů. Místní zastupitelé však tento projekt jednomyslně odmítají.

Podle radních taková výstavba ohrožuje biodiverzitu a vzácné druhy flóry a fauny, jako je skyroský kůň, stejně jako ekonomiku, která je založena na chovu dobytka.

Energetický úřad však ujišťuje, že životnímu prostředí žádné nebezpečí nehrozí, protože řecké předpisy umožňující povolení ke stavbě větrných elektráren jsou jedny z nejpřísnějších v Evropě.

"V Řecku potřebujete k získání povolení pro výstavbu větrné elektrárny více ekologických studií než pro jaderné zařízení. V Německu či ve Španělsku strávíte oběháváním příslušných povolení desetinu toho času, co zde," stěžuje si Dimitris Rahiotis, generální ředitel řecké společnosti na výrobu ekologické energie Vector.

Jak je to s větrnými elektrárnami v ČR?