Pro nový název, který zástupci Makedonie a Řecka schválili letos ve druhé polovině června, hlasovalo osmašedesát poslanců. Proti nebyl žádný, ale to i proto, že opozice parlamentní rozpravu i hlasování kompletně bojkotovala, neboť jsou podle ní návrhy vlády – v čele s předsedou Zoranem Zaevem – protizákonné.

Neshody mezi Řeckem a Makedonií panovaly od roku 1991, kdy Skopje vyhlásilo nezávislost pod názvem Makedonská republika. Řecká vláda tento krok považovala za zásah do svého kulturně-historického dědictví a skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Dlouhotrvající rozpor mařil makedonské šance na vstup do Evropské unie i do NATO, protože Řecko by tento krok vetovalo. 

Kvůli řeckým námitkám se také musela Makedonie v roce 1993 připojit k Organizaci spojených národů pod složitým a nepraktickým jménem Bývalá jugoslávská republika Makedonie (Former Yugoslav Republic of Macedonia, zkráceně FYROM). Desítky zemí, mezi nimi i Spojené státy a Rusko, nicméně oficiálně uznaly název "Makedonie".

Pokud ke schválení v referendu skutečně dojde, bude oficiálním jazykem – jako doposud – makedonština, ale obyvatelé země se budou nazývat občané Republiky Severní Makedonie.