„Bůh ochraňuj národ!,“ rozléhalo se volání davu pařížským náměstím Place de la Révolution, když kat vítězně zvedl do vzduchu hlavu muže popraveného gilotinou. Ještě z ní kapala teplá krev. Přihlížející brutálního divadla se radovali, muži vzrušeně mávali klobouky. Svištění gilotiny v dané době v Paříži nebylo žádnou zvláštností, tato poprava ovšem byla výjimečná. Rukou kata skonal sesazený král Ludvík XVI.

Zatčení Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty ve Varennes. Král a královna, jejich děti i doprovod byli převlečení v poddanském oblečení. Autorem obrazu je Thomas Falcon Marshall. Foto: Wikimedia Commons, volné dílo
Nepovedený útěk Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty. Krále odhalil všímavý pošťák

Mezi muže, kteří se o jeho popravu silně zasazovali, patřil jeden z nejbrutálnějších revolucionářů vůbec. Jakobín Jean Paul Marat, přezdívaný Přítel lidu. Ve chvíli, kdy se radoval ze smrti bývalého vladaře, zřejmě netušil, že za pár měsíců sám zemře cizí rukou.

Umělecké zobrazení vraždy revolucionáře Jeana Paula Marata šlechtičnou Charlottou Cordayovou. Ta byla příznivcem republiky, Marat ale svou brutalitou podle ní pošlapal principy revoluce.Umělecké zobrazení vraždy revolucionáře Jeana Paula Marata šlechtičnou Charlottou Cordayovou. Ta byla příznivcem republiky, Marat ale svou brutalitou podle ní pošlapal principy revoluceZdroj: Wikimedia Commons, Paul-Jacques-Aimé Baudry, CC0

Od Maratovy vraždy uplyne 13. července 230 let. Vražedkyně Charlotta Cordayová si jeho smrt vzala za osobní misi. Později se vyznala, že vraždou tyrana Marata předešla smrti mnoha nevinných obětí.

Zaměstnanec králova bratra

V mládí Jeana-Paula Marata mnoho věcí nenaznačovalo, že se stane jedním z nejradikálnějších revolucionářů hlásajícím myšlenku: Násilí je nutné k nastolení řádu, ve kterém násilí již nebude.

Narodil se v květnu 1743 do vzdělané rodiny a vystudoval medicínu. Po škole se vydal do světa - jistý čas žil v Anglii, kde se kromě lékařství věnoval i bádání a vědě. „Publikoval zde filozofická, vědecká a právnická díla,“ zmiňuje francouzský server La Rousse.

Jedna z nejbrutálnějších postav Velké francouzské revoluce Jean Paul Marat. Působil v klubu kordeliérů a prosazoval popravy a mučení politických odpůrců bez předchozího soudu. Marata v roce 1793 zavraždila Charlotta Cordayová.Jedna z nejbrutálnějších postav Velké francouzské revoluce Jean Paul Marat. Působil v klubu kordeliérů a prosazoval popravy a mučení politických odpůrců bez předchozího soudu. Marata v roce 1793 zavraždila Charlotta CordayováZdroj: Wikimedia Commons, Henri Grevedon, volné dílo

Do Francie se vrátil v roce 1777. Na bídu si stěžovat nemohl. Vybudoval úspěšnou lékařskou praxi, přičemž k němu chodila především klientela z vyšší střední a vyšší třídy.

Pracoval dokonce i pro korunu a zdálo se, že na své už dřívější protiaristokratické názory zapomněl. „Marat získal práci jako lékař osobní stráže mladšího bratra krále Ludvíka XVI., hraběte z Artois (pozdějšího krále Karla X.). V této době se zdálo, že se snaží o jediné, a to vybudovat si pověst úspěšného vědce,“ konstatuje encyklopedie Britannica

Hlasuji pro smrt

Když v létě 1789 Francouzům došla z velké míry kvůli bídě a hladu trpělivost a svržením Bastily vypukla Velká francouzská revoluce, pověsil Marat lékařskou praxi i vědecký výzkum na hřebíček. Z lékaře se stal politik a novinář, který jakoby zapomněl na své dřívější působení - začal vydávat revoluční deník Přítel lidu, podle kterého získal přezdívku. Stejně tak se postupně vypracoval do vedení jednoho z jakobínských klubů, kordeliérů.

Dobytí pařížské pevnosti Bastila odstartovalo Velkou francouzskou revoluci.Dobytí pařížské pevnosti Bastila odstartovalo Velkou francouzskou revoluciZdroj: Wikimedia Commons, Jean-Pierre Houël - Bibliothèque nationale de France, volné dílo

Marat začal požadovat teror vůči šlechtě a vládnoucím vrstvám - a později vůči komukoliv, kdo podle něj byl nepřítelem revolučních snah. „Jeho přezdívka mu příliš neodpovídala - nebyl to dobrý muž, oslepoval ho plamen nenávisti a ten překrýval i jeho domnělou dobrou vůli, která byla pokřivena pocity pomsty vůči aristokracii,“ uvádí španělský web ABC

Jeho cílem bylo nastolení diktatury. Vadilo mu, že lidé, kteří se dostali k moci v prvních revolučních měsících, postupují podle něj příliš mírně. „Pět nebo šest set uříznutých hlav by vám zajistilo klid, svobodu a štěstí. Falešný humanismus dosud zadržoval vaše zbraně. Kvůli tomu přijdou o život miliony vašich bratrů,“ psal ve svých novinách v roce 1790.

První francouzský prezident a pozdější císař Francouzů Napoleon III.
Napoleon III. si myslel, že je vyvolený: Chystal spiknutí, byl posedlý milenkami

V době turbulentních politických změn, chaosu a násilností, které s sebou revoluce do Francie přinesla, postupně Marat zamířil do poslaneckých lavic Národního konventu. 

Pak konvent začal řešit, co bude dělat s králem Ludvíkem XVI. a jeho manželkou Marií Antoinettou. Marat od začátku trval na krvavém řešení - rychlá poprava bez soudu. Král byl podle něj vlastizrádcem. Maratovo přání bylo vyslyšeno koncem roku 1792, kdy se Ludvík XVI. a jeho manželka s věrnými příznivci monarchie pokusili o útěk do habsburské říše. Jejich pokus ovšem skončil fiaskem ve vesnici Varennes a bývalé korunované hlavy pak za mřížemi v Paříži.

Mezi nejslavnější lidi popravené gilotinou bezesporu patří francouzský král Ludvík XVI.Mezi nejslavnější lidi popravené gilotinou bezesporu patří francouzský král Ludvík XVI.Zdroj: Wikimedia Commons, Isidore Stanislas Helman - Bibliothèque nationale de France, volné dílo

Netrvalo dlouho, a Ludvík XVI. zamířil na popraviště. Chudí Francouzi se radovali. „Marat slíbil, že je vysvobodí z bídy a přestože chleby nerozdával, stala se z něj téměř mesiášská postava,“ uvádí web ABC.

Krveprolití je nezbytné, tvrdil

Zbavit se krále bylo jen jedním z Maratových přání. Silně nesouhlasil s politickou skupinou girondistů, kteří tehdy vládli ve Francii a jejichž názory se lišily od toho, po čem toužili jakobíni. Od dubna 1793 pak stál přímo v čele revolučního tribunálu, který postupně pád girondistů připravil.

Otevřela se tím cesta k jakobínskému teroru. „Revoluce se obrátila proti lidem a stala se jejich největším neštěstím. Od samého počátku nebyla nic jiného než nepřetržitý zdroj korupce a konspirací,“ kritizoval Marat girondisty.

Smrt Jeana Paula Marata se objevila i ve videohře Assassin's Creed Unity:

Zdroj: Youtube

Po jejich svržení a nastolení jakobínské moci byl Marat na vrcholu své politické kariéry. Zařadil se mezi tehdejší nejkrvežíznivější vůdce. Prosazoval nejen četné množství poprav lidí, kteří podle něj odporovali revoluci. „Lidé, kteří se objevili na jeho černé listině, byli považováni za nepřátele státu. Neměli právo na soud a šli přímo na smrt,“ zmiňuje list ABC.

To, že kati měli plné ruce práce, mu bylo málo. Rozhlašoval, že se hlavy politických odpůrců musí nabodávat na kůly, a lidem radil, aby vždy v šatech nosili dostatečnou zásobu kamení, aby mohli okamžitě ukamenovat kohokoliv, u něhož by se zdálo, že nesouhlasí s novým jakobínským režimem. 

Marie Antoinetta jako třináctiletá. Údajně právě tento portrét od Josepha Ducreuxe byl poslán před svatbou Ludvíkovi XVI.
Marii Antoinettu obklopovaly intriky. Její životní láska je dodnes záhadou

V očích pronásledovaných, mučených a popravovaných girondistů a dalších skupin se tím stal nepřítelem číslo 1. Je sice pravda, že v tu dobu ho už trápily četné zdravotní problémy a možná by už nežil dlouho, na to ale nehodlala čekat podporovatelka girondistů Charlotta Cordayová.

Probodnutí tyrana

Charlotta Cordayová nebyla jen tak obyčejnou vražedkyní. Na svět přišla v roce 1768 do šlechtické rodiny. Po smrti matky ji otec poslal do kláštera. „Zde získala excelentní vzdělání. Z plaché dívky se stala slušně vychovaná mladá žena, která vyzařovala eleganci odpovídající jejímu aristokratickému původu. Měla talent na kreslení a zpěv a byla nápadně krásná: štíhlá s měkkýma šedýma očima, vysokým čelem a bradou s dolíčkem. Corday byla také přirozeně inteligentní a pilná a často ji bylo možné nalézt v klášterní knihovně začtenou do řeckých a římských dějin,“ nastiňuje web World History

Navzdory svému původu se stala republikánkou a Velká francouzská revoluce ji velmi potěšila. Radost ovšem brzy zkalil další vývoj událostí a především svržení girondistů, nastolení jakobínské nadvlády a následný teror. „Cordayová byla umírněná - nepodporovala násilí  a četné popravy. Smrt krále Ludvíka XVI. ji vyděsila,“ poznamenává francouzský list Le Figaro.

Charlotta (Charlotte) Cordayová změnila chod Velké francouzské revoluce, když zavraždila kordeliéra Jeana Paula Marata.Charlotta (Charlotte) Cordayová změnila chod Velké francouzské revoluce, když zavraždila kordeliéra Jeana Paula MarataZdroj: Wikimedia Commons, Tony Robert-Fleury, volné dílo

Tehdy 25letá Cordayová velmi jasně viděla, že pod gilotinami končí život mnoha nevinných lidí. „Podle ní jakobíni zničili duši revoluce,“ píše server World History.

Jako hlavního strůjce nezřízeného běsnění vnímala Marata. „Ona i zbytek její skupiny věřili, že Maratova smrt může zastavit radikály a jejich touhu poslat pod gilotinu všechny, kdo se jim vzepřou,“ uvádí server ABC.

Gilotinou se v minulém století nepopravovalo pouze ve Francii, ale i v jiných státech.
Poslední poprava gilotinou: Život ukončila brutálnímu vrahovi s jednou nohou

Cordayová brzy přešla od slov k činům. „Byla odchována na klasické četbě a doufala, že stejně jako antické hrdinky odvede jeho likvidací užitečnou práci, i kdyby při tom měla obětovat svůj mladý život. Tak se vydala z Normandie do Paříže, zatímco svému otci tvrdila, že jede do Anglie,“ zmiňuje francouzský server Herodote

Pod záminkou, že mu nese seznam uprchlých girondistů, které je potřeba popravit, přišla přímo k Maratovi domů. „Marat se právě oddával koupeli ve vaně, aby ulevil kožní chorobě. Cordayovou k sobě pustil bez jakéhokoliv podezření,“ uvádí server ABC.

Umělecké zobrazení vraždy revolucionáře Jeana Paula Marata šlechtičnou Charlottou Cordayovou. Ta byla příznivcem republiky, Marat ale svou brutalitou podle ní pošlapal principy revoluce.Umělecké zobrazení vraždy revolucionáře Jeana Paula Marata šlechtičnou Charlottou Cordayovou. Ta byla příznivcem republiky, Marat podle ní ale svou brutalitou pošlapal principy revoluceZdroj: Wikimedia Commons, Le Jeune & Couché fils - Jacques-Antoine Dulaure, volné dílo

Dívka přistoupila až k němu a začala číst seznam jmen. Marat si je zapisoval a možná ani nestihl zahlédnout záblesk kovu, když bývalá šlechtična vytáhla spod šatů nůž. Vrhla se na muže ve vaně a probodla mu srdce. Marat zemřel okamžitě.

Dva mučedníci revoluce

Cordayová byla zatčena a vyslechla si rozsudek smrti. „Před soudem říkala, že musela zabít divokou bestii,“ uvádí server Herodote.

Při procesu s ní byl čten její dopis otci, v němž vysvětlila svou motivaci. „Odpusťte mi, můj drahý otče, že jsem se svým životem jednala bez Vašeho svolení. Pomstila jsem nevinné oběti a předešla dalším katastrofám. Lid se jednoho dne zaraduje, že byl zbaven tyrana,“ vyznala se v psaní.

Vražedkyni Jeana Paula Marata Charlottu Cordayovou připravuje kat na popravu. Umělecké zobrazení z 19. století.Vražedkyni Jeana Paula Marata Charlottu Cordayovou připravuje kat na popravu. Umělecké zobrazení z 19. stoletíZdroj: Wikimedia Commons, Arturo Michelena, volné dílo

Zemřela pod gilotinou 17. července přesně před 230 lety. Na popraviště prý jela klidná. „Když jsem řekl: Trvá to dlouho, co?, odpověděla jen: Ach co! Však tam dojedeme,“ zapsal si kat Sanson.

Její čin ale své cíle nesplnil. Místo, aby Maratova smrt uklidnila situaci, jakobínům, kteří ještě zůstali u moci, posloužila jako jedna z hlavních záminek pro rozpoutání pekla. Jejich ještě skoro rok trvající vláda (do jara 1794) vstoupila do dějin jako Teror. Na popravištích tehdy zemřely tisíce lidí.

Maratova smrt se dostala i do populární kultury:

Zdroj: Youtube

Z Marata i Cordayové se po smrti staly symboly revoluce a byli považováni za mučedníky - samozřejmě každý tou politickou frakcí, ze které vzešel. Jakobíni využívali Maratovu smrt propagandisticky - podle serveru La Rousse se dá mluvit o kultu osobnosti.

„Potlačování křesťanství, které souviselo s jakobínským viděním světa, se projevovalo mezi jiným drancováním kostelů a odstraňováním krucifixů. Ty v mnoha případech nahradila busta Marata. Jeho uctívání se stalo v době teroru novým náboženstvím,“ upozorňuje server ABC. 

Slavný obraz

Nejslavnější umělecké zobrazení vraždy Jeana Paula Marata. Obraz si na zakázku nechali namalovat jakobíni, kteří z Marata udělali mučedníka a jeho smrt využívali jako propagandistický nástroj.Nejslavnější umělecké zobrazení vraždy Jeana Paula Marata. Obraz si na zakázku nechali namalovat jakobíni, kteří z Marata udělali mučedníka a jeho smrt využívali jako propagandistický nástrojZdroj: Wikimedia Commons, Jacques-Louis David, volné díloS vraždou Jeana-Paula Marata se pojí i jedno slavné umělecké dílo - obraz Jacquese-Louise Davida nazvaný Maratova smrt. „Malíř několik měsíců po Maratově smrti vytvořil obraz zachycující jeho vraždu na příkaz jakobínů, kteří jej potřebovali pro propagandistické účely,“ vysvětluje španělský list ABC.

David zobrazil Marata jako mučedníka. „Dílo je plné realistické syrovosti. Dramatičnost přináší několik základních prvků: vana s tělem, prostěradlo, krvavý nůž upuštěný na zem,“ popisuje dílo italský web Focus.

Malba je majetkem belgického muzea Royal Museum of Fine Arts of Belgium, její replika je však vidění i v Louvre.