Třicet let od výbuchu reaktoru je v tamních lesích víc živo než před jadernou katastrofou. Třicetikilometrová zóna kolem reaktorů, kterou v roce 1986 muselo opustit na 116 tisíc lidí, je nyní v centru pozornosti biologů z celého světa. V hojném množství tu žijí nejen jeleni nebo divoká prasata, ale i jinde na Ukrajině velmi vzácný los nebo rys. „Radiační a ekologická" rezervace o rozloze 227 000 hektarů, o jejímž vytvoření včera rozhodl ukrajinský prezident Petro Porošenko, bude jednou v největších v zemi, i když v ní samotný areál elektrárny zahrnut není.

„Ukazuje se, že lidská činnost jako zemědělství nebo lesnictví škodí divoké přírodě víc než jaderná nehoda," řekl tento týden listu The Telegraph vědec Jim Smith, který je spoluautorem nové studie o černobylské přírodě. Nepřítomnost člověka podle něj svědčí zejména vlkům, kterých je v evakuované oblasti zhruba sedminásobně víc, než je v ukrajinských lesích běžné. I zvířata ale následky jaderné havárie stále pociťují. Studie například ukázaly, že ptáci žijící v okolí mají v porovnání s ostatními zhruba o pět procent menší mozky a místní populace divokých prasat vykazuje vysokou úroveň radiace. Útočištěm divokých zvířat ale zůstane třicetikilometrová zóna kolem elektrárny ještě dlouho – o jejím trvalém osídlení lidmi se neuvažuje ani výhledově.