„Nedal jsem svůj souhlas, aby mě poslali mimo Rusko,“ řekl podle agentury Reuters Jašin novinářům v Bonnu. „Co se stalo 1. srpna, nevnímám jako výměnu. Vnímám to jako mé vyhoštění z Ruska, proti mé vůli. A upřímně říkám, víc než cokoliv jiného si teď přeji vrátit se domů,“ prohlásil Jašin. Podle jeho slov mu však naznačili, že jeho návrat do vlasti by zabránil další výměně a jiní političtí vězni by přišli o šanci dostat se na svobodu. Opozičník dále uvedl, že odmítl podepsat žádost o milost adresovanou ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi.

Také Kara-Murza podle ruské služby BBC uvedl, že žádost o milost nepodepsal. A naznačil, že by se chtěl do vlasti vrátit. Opoziční představitel poznamenal, že ruská ústava zakazuje vyhoštění občanů Rusů bez jejich souhlasu. „Nikdo se nás na souhlas neptal,“ řekl a podotkl, že ho ze země odvezli bez cestovního pasu, pouze s vnitrostátním dokladem. Kreml ve čtvrtek oznámil, že Putin podepsal dekrety o omilostnění vězňů, kteří se zúčastnili výměny.

Všichni tři ruští politici zároveň poděkovali lidem, kteří se na výměně podíleli. Pivovarov uvedl, že dala naději dalším politickým vězňům. Jašin i Kara-Murza dále řekli, že si jsou vědomi, jak těžké rozhodnutí učinila německá vláda a kancléř Olaf Scholz, když v rámci výměny propustili usvědčeného vraha. „Budeme pokračovat v politické činnosti. Nevím, jak dělat ruskou politiku mimo Rusko, ale pokusím se to naučit,“ prohlásil Jašin.

Největší výměna vězňů od konce studené války

Čtvrteční výměna je označována za největší mezi Moskvou a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí. Do Ruska se dostalo deset osob včetně v Německu usvědčeného vraha a důstojníka ruské tajné služby FSB Vadima Krasikova. Ve skupině bylo osm dospělých a také dvě děti. Z Ruska pak zamířil Evan Gershkovich, Paul Whelan a Alsu Kurmaševová do USA a 13 lidí do Německa. Mezi nimi byli kromě Jašina, Kara-Murzy a Pivovarova také obránce lidských práv Oleg Orlov a další kritici ruského režimu nebo jeho války na Ukrajině.

Kara-Murza býval koordinátorem opozičního hnutí Otevřené Rusko, které založil někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij. Byl rovněž blízkým spolupracovníkem zavražděného opozičního vůdce Borise Němcova. Přežil dvě otravy z roku 2015 a 2017. Investigativní projekt Bellingcat dříve uvedl, že politika se dvakrát pokusili otrávit agenti ruské tajné služby FSB. Ruský soud ho loni poslal na 25 let do vězení za údajnou vlastizradu a šíření nepravdivých zpráv o ruské armádě.

Jašin působil v moskevské komunální politice a do svého zatčení byl jedním z posledních opozičních politiků, kteří zůstali v Rusku a otevřeně kritizovali ruský vojenský vpád na Ukrajinu. Soud ho v roce 2022 poslal na 8,5 roku do vězení za to, co ruské úřady nazývají šířením nepravdivých informací o ruské armádě.

Pivovarov býval ředitelem hnutí Otevřené Rusko, bezpečnostní složky ho zadržely v roce 2021 na palubě letadla, když chtěl odcestovat z Petrohradu do Varšavy. V roce 2022 ho soud poslal na čtyři roky do vězení. Podle soudu se provinil řízením organizace, která byla v Rusku prohlášena za nežádoucí.