Kvůli politickým hádkám i zablokovaným hranicím s Indií místní neustále čekají na potřebnou vládní pomoc, aby si mohli pořídit nové přístřešky. A potrvá to nejspíš ještě dlouhé roky, i vzhledem k tomu, že finance dostane jen ten, kdo má účet v bance. A to v nejvíce postižených a odlehlých horských vesničkách, které jsou často dostupné jen pěšky, není téměř nikdo.

Jak říká velvyslankyně EU v Nepálu Rinsje Teerinková, poslední velké zemětřesení před loňským rokem bylo v Nepálu v roce 1934. Tehdy zahynulo rovněž přes 8000 lidí. „A děje se to každých zhruba 80 let. Takže jsme na to byli mentálně tak nějak nachystaní. Stejně jsme ale zjistili, že na podobné věci se člověk zcela připravit nemůže," říká Teerinková, která tehdy zrovna byla s manželem na letišti v Káthmándú.

„Zemětřesení bylo dlouhé, trvalo asi minutu. Báli jsme se, že se budova zhroutí, ale vydržela. Venku jsme viděli obrovský mrak prachu ze zhroucených budov, nefungovaly telefony, velké budovy stály, malé se zřítily a lidé na ulici byli v totálním šoku," popisuje velvyslankyně.

Poškozené historické budovy a chrámy

Jak uvedly nepálské úřady, při otřesech o síle 7,8 stupně bylo rovněž poškozeno na 740 historických budov, včetně dávných chrámů, paláců a dalších historických památek oblíbených turisty. Například na náměstí Durbar v Káthmándú zůstaly z několika chrámů jen základy a hromada sutin. Zbylé budovy mají praskliny a jsou podpírány sloupy.

„Zničeno bylo i 34.000 tříd. Naštěstí ale byla sobota, takže děti nebyly ve škole. Jinak by obětí bylo mnohem více," říká Teerinková. Dva měsíce po zemětřesení se konala dárcovská konference zástupců zemí a mezinárodních organizací, které na obnovu Nepálu slíbily čtyři miliardy dolarů (téměř 95 miliard Kč). Jenže pak v září začaly problémy. Nejprve kvůli dlouho odkládanému zákonu, který převáděl odpovědnost za rozdělování kompenzací na nově vzniklý Národní úřad pro rekonstrukci.

Protesty etnických skupin

Do toho začaly protesty etnické skupiny Madhéšanů, která má blízké kulturní svazky s Indií. Madhéšané kritizovali novou nepálskou ústavu, především pak rozdělení Nepálu do federálních provincií, které je prý odsouvá na okraj. „Protesty trvaly přes pět měsíců a došlo k zablokování indické hranice. Přes ni se přitom dováží 90 procent zboží, země tak velmi trpěla," popisuje velvyslankyně Teerinková. Až od února se postupně začala situace vracet do normálu, i nyní je ale v Nepálu stále ještě nedostatek paliva a oleje na vaření.

„Dopady blokády byly větší než ekonomické dopady zemětřesení. Byla to obrovská rána pro obchod. V září se začíná otevírat sezóna a do toho přišlo zablokování hranic," říká unijní diplomatka. Například letiště v Káthmándú tak nemohlo doplňovat palivo letadlům, aerolinky ho tak musely čerpat jinde a například Čína tehdy úplně zastavila lety do země. Nedostatek paliva zasáhl i taxikáře, bez oleje na vaření většinou nemohly fungovat hotely. „Říká se, že blokáda měla třikrát větší dopad než zemětřesení. Za den se ztráty pohybovaly kolem miliardy rupií (asi 228 milionů Kč)," dodává. Nyní je hranice opět otevřená, Madhéšané ale stále požadují dodatky k ústavě a jestli jim nebude vyhověno, chtějí prý opět protestovat.

Většina lidí v zemi, kteří byli zemětřesením zasaženi, zatím od vlády nedostala víc než nouzovou pomoc ve výši 150 dolarů (asi 3600 Kč). Domácnostem, které přišly o dům, přitom úřady slíbily kompenzaci ve výši 200.000 rupií (48.000 Kč). „Tlačíme na ně, aby jim peníze poskytli," říká velvyslankyně EU. Problematické je podle ní i to, že Národní úřad pro rekonstrukci (NRA) by chtěl opravovat jen zcela zničené domy, nikoli jen ty poškozené. „Kvůli tomu máme obavy, že tam nebudou zahrnuti všichni. Navíc i fakt, že domácnost musí mít bankovní účet, je problém pro odlehlé vesnice," dodává Teerinková. Vláda prý nyní tlačí na banky, aby v této souvislosti otevřely pobočky i na vesnicích, jde ale jen o začátek celého procesu.

ECHO, tedy úřad Evropské komise, který má na starosti humanitární pomoc, dosud Nepálcům od loňského zemětřesení poskytl asistenci v hodnotě 16,4 miliony eur, většinou na přístřeší, potraviny a zdravotnické a hygienické prostředky.

Nepál je podle OSN 11. nejzranitel­nější zemí, pokud jde o zemětřesení, a Káthmándú je nejrizikovější město. Kromě toho je zde každý rok kolem tisíce osob zabito při dalších přírodních katastrofách, jako jsou sesuvy půdy či záplavy zejména během období monzunů. Loňské otřesy zasáhly 5,4 milionů lidí ve 14 okresech, kromě obětí na životech utrpělo 22.300 osob zranění. Škody se odhadují na 6,5 miliardy eur (176 miliard Kč).

Podle místních expertů mělo zemětřesení velmi ničivý dopad hned z několika důvodů. Zaprvé v zemi většina budov neodpovídá stavebním předpisům a nedokáže odolat otřesům. Zadruhé lidé nebyli dostatečně informovaní, takže například skákali z oken a zranili se. Kdyby zůstali uvnitř a jen se podle instrukcí schovali, nic by se jim nemuselo stát. Zatřetí údolí Káthmándú vzniklo na prastarém jezeře, což zesiluje otřesy. Začtvrté problematické jsou i vesnice na úbočí Himálají, kde pak v příkrých srázech dochází k sesuvům půdy, a podobné to je i se zasněženými horami, které následkem zemětřesení zasahují laviny. Ročně se Nepál potýká s asi 5000 otřesy různé intenzity.