Téměř dvě třetiny Romů v Česku zažily v posledních 12 měsících diskriminaci. Čeští Romové tak bývají nerovnému zacházení vystaveni víc než příslušníci menšin a přistěhovalci v jiných zemích EU. Vyplývá to z celoevropského průzkumu o situaci menšin, který ve středu na svých stránkách zveřejnila Agentura EU pro základní práva.

Průzkum se zaměřil na situaci přistěhovalců a příslušníků menšin ve všech zemích EU a zjišťoval, zda se setkávají s diskriminací. Zkušenosti Romů sledoval v sedmi státech - v Česku, na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a v Řecku.

Zhruba 83 procent Romů v Česku si myslí, že diskriminace v zemi je rozšířená. Na Slovensku má stejný názor 80 procent Romů. V Maďarsku je o rozšířenosti nerovného zacházení přesvědčeno 90 procent místních Romů, v Řecku 78 procent, v Polsku 76 procent, v Rumunsku 41 procent a v Bulharsku 36 procent.

Výzkum se soustředil na nerovné zacházení při hledání místa či bydlení, v práci, ve zdravotní péči, sociálních službách, v restauracích, obchodech a bankách. V posledních 12 měsících diskriminaci v těchto oblastech zažilo podle svých slov 64 procent Romů v ČR.

Ve službách se s diskriminací setkalo 42 procent českých Romů. Stejné zkušenosti má čtvrtina Romů na Slovensku. Nejhorší byla situace v Polsku, kde si na nerovné zacházení ve službách stěžovalo 48 procent Romů.

Při sčítání lidu v Česku v roce 2001 se k romské národnosti přihlásilo kolem 11.000 lidí. Podle odhadů by mohlo v ČR žít ale zhruba čtvrt milionu Romů.

Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) se sídlem ve Vídni byla zřízena nařízením Rady v roce 2007. Agentura nahradila dřívější Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC), které fungovalo od roku 1997.