Před dvěma lety osm států střední a východní Evropy, včetně Česka a Slovenska, zahájilo dekádu začleňování romské populace (2005-2015), která by měla pomoci milionům Romů vymanit se z diskriminace. Avšak podle zprávy dosud chybějí hodnověrná data o samých Romech a o slabinách státní politiky, jakož i dlouhodobé cíle.

"Absence systematického sběru dat a ověřování dosažených výsledků naléhavě vyžaduje stanovit závazné cíle pro rok 2015," praví se v dokumentu.

Miliardář a filantrop Soros vyzval zapojené vlády, aby lépe využívaly prostředků pro zlepšení životních podmínek Romů a pro vytvoření příležitostí pro ně.

Bulharsko, Černá Hora, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Slovensko a Srbsko, kde podle odhadů žije na deset milionů Romů, se před dvěma lety na sofijském "summitu o romské diskriminaci" zavázaly přijmout nové zákony proti diskriminaci a zlepšit dostupnost vzdělání i zdravotní péče pro Romy.

Avšak nehledě na prosperitu, provázející rozšíření Evropské unie, desetitisíce Romů nadále živoří v chatrčích romských osad bez elektřiny a tekoucí vody. Romové často žijí v chudobě a segregováni od většinové populace, hůře získávají práci i mají horší přístup ke zdravotní péči a k dalším službám. Podle předběžné zprávy, opírající se o údaje z let 2005 a 2006, si s nepříznivou situací Romů nejlépe ví rady Maďarsko, nejhůře Černá Hora.

Bulharsko, které nyní předsedá celé iniciativě, loni přijalo plán, který počítá s vynaložením sumy odpovídající 18,4 miliardy Kč na zlepšení života Romů. Ale premiér Sergej Stanišev připustil, že zemi stále chybí jasně zaměřená politika, která by umožnila podniknout pro Romy více než jen pár chaotických kroků. Peníze se často rozplynou v institucích a debatách, aniž se dospěje k vyřešení jakékoliv problému, konstatoval.