Putin si dlouhodobě držel u veřejnosti podporu kolem 70 procent, což loni potvrdily i dva největší předvolební průzkumy, jeden státní a druhý nezávislý. Kreml se také netajil s tím, že usiluje o to, aby stávající prezident získal ve volbách nejméně 70 procent hlasů a aby k urnám dorazilo minimálně 70 procent oprávněných voličů.

Délka vládnutí současného prezidenta ale vyvolávala současně otázku, zda tomu tak opravdu bude. Podle některých pozorovatelů se právě kvůli dlouhodobému Putinovu setrvávání ve funkci mohlo letos mnoho voličů zdržet hlasování.

Tento předpoklad se však nakonec nepotvrdil, když rekordní byla volební účast i počet hlasů, které Putin získal. „Volební účast pravděpodobně přesáhne 67 procent,“ sdělil agentuře TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev.

K urnám také přišlo podle agentury TASS 98 procent příslušníků ozbrojených sil a členů jejich rodin.

Podle oficiálních výsledků hlasování podpořilo Putina přibližně 55 milionů lidí, což představuje 76,65 procenta voličů.

Při minulých volbách v roce 2012 pro něj přitom hlasovalo 63,6 procenta Rusů s volebním právem, přičemž k urnám přišlo 65,3 procenta oprávněných voličů.

Prezidentské volby také poznamenalo několik mimořádných událostí. Konaly se v době čtvrtého výročí ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym, což byl v té době krok, který měl posílit Putinovu již tak dost silnou popularitu. I na Krymu se proto objevily ruské volební místnosti a hlasovací urny, ale Ukrajina se s tím odmítla smířit. V odvetu proto ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny v neděli blokovaly vstupy do ruských konzulátů na Ukrajině.

Ruská opozice navíc zveřejnila svědectví o tom, že ruské firmy svážejí zaměstnance do volebních místností autobusy, aby volební účast byla co největší, a ještě jim nařizují, jak mají hlasovat - přičemž někdy požadují, aby se zaměstnanec ve volební místnosti vyfotil na důkaz. Někteří lidé zase údajně vhazovali do uren víc lístků najednou.

Na řadě míst kamery zachytily, jak hlasující vhazují do urny několik lístků najednou. V obci Ljubercy dokonce vhodil svazek lístků do urny jeden ze členů volební komise. V Petrohradě zase údajně volební komise dovolili hlasovat lidem, kteří nejsou zapsaní v seznamech.

Jeden z nejhlasitějších Putinových kritiků Alexej Navalny, jehož kandidaturu zmenožnily ruské volební orgány, rozmístnil u volebních místností 33 214 svých pozorovatelů. Ti zjistili tisíce porušení pravidel hlasování, jen v Moskevské oblasti jich evidovali 450, v samotné Moskvě 378, v Baškorstánu 401, v Petrohradu pak 322 a v Krasnojarském kraji 197.

Na zmanipulované hlasování upozorňovala i prezidentská kandidátka Xenija Sobčaková. Ta již v neděli večer prohlásila, že kvůli nejzávažnějším manipulacím, ke kterým došlo ve volebních místnostech v Jakutsku, Dagestánu, Arťomovském, Kernerovské oblasti a ve městě Ljubercy zvažuje podání stížnosti. V posledních třech případech však již byly výsledky voleb anulovány.

Za neplatné byly mimo jiné označeny i tři tisíce lístků odevzdaných ve dvou volebních místnostech v oblasti Kuzbasu. „Tvrzení o narušení hlasování v obvodech 509 a 766 v Novokuzněcku a Meždurečenském jsou potvrzená, výsledky byly anulovány,“ sdělil agentuře Interfax předseda volební komise v Kemerovském kraji Jurij Jemeljanov.

Prezidentské volby v Rusku kritizovali i pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle nich ve volbách chyběla skutečná soutěž a došlo k omezování základních svobod i registrací kandidátů. Pozorovatelé zároveň zaznamenali tlak na voliče.

Proti Putinovi se postavilo sedm protikandidátů, z nichž nejvýznamnější byli tři: komunista Pavel Grudinin, nacionalista Vladimir Žirinovskij a socialisticky zaměřená moderátorka a novinářka nezávislé televizní stanice Dožď Xenija Sobčaková. I ti však dosahovali jen zlomku Putinovy podpory a soupeřili maximálně o pozici dvojky. Tu nakonec získal s 11,82 procenty hlasů Pavel Grudinin, třetí byl Vladimir Žirinovskij s 5,68 procenta hlasů. 

Putin má  zajištěn mandát do roku 2024, kdy mu bude 71 let. Politickou scénu největší země světa ovládá už 18 let - čtrnáct let byl prezidentem a čtyři roky předsedou ruské vlády. Jeho popularita se udržovala na stabilně vysoké úrovni, Rusové oceňovali stabilitu země, už zmíněné připojení ukrajinského Krymu k Rusku a operace ruské armády v Sýrii.