Írán zatím proti povolenému limitu zvýšil zásoby obohaceného uranu a začal uran obohacovat na více než povolených 3,67 procenta. "Učiníme veškeré kroky, které jsou nezbytné k ochraně práv a národních zájmů Íránu. Náš třetí krok (v odstoupení od smlouvy) zahrnuje vývoj odstředivek. K tomuto kroku přistoupíme v pátek," sdělil Rúhání.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí uran obohatit nad 85 procent.

Dohoda předpokládala, že z počtu 19 tisíc instalovaných centrifug, které se k obohacování uranu používaly před uzavřením dohody, jich Írán nechá nainstalovaných 6104 a že půjde jen o starý typ IR-1. Obohacovat uran jich dalších deset let mělo jen 5060 a jen v hlavním íránském jaderném zařízení v Natanzu. Další typy odstředivek Írán neměl deset let od dohody používat. Odpojit měl 1000 centrifug nové generace IR-2M.

Usiluje Írán o jadernou zbraň? 

Dohoda byla sjednána s cílem zpomalit íránský jaderný výzkum, protože bylo podezření, že Írán usiluje o jadernou zbraň. Teherán to vždy popíral, ale na dohodu přistoupil, protože mu přinesla zrušení mezinárodních sankcí. Současná americká administrativa, která se na vyjednávání nepodílela, dohodu považuje za neúčinnou. Její protiíránské kroky mají Teherán přimět vyjednávat znovu a o kvalitnější dohodě.