Ponomarjovova obhájkyně Irina Jacenková listu Kommersant řekla, že uvěznění jejího klienta může souviset s rozhodnutím moskevské radnice nepovolit demonstraci proti násilí, kterou Ponomarjov svolal na 16. prosince do centra ruského hlavního města. Žádost o povolení akce již zaslal, ale nynější odsouzení může podle Jacenkové být záminkou k zamítnutí.

Sedmasedmdesátiletý Ponomarjov, který je zakladatelem hnutí Za lidská práva, se naposledy ocitl za mřížemi v prosinci 2015 kvůli demonstracím za dodržování ústavy. Hnutí Za lidská práva pokládá nynější odsouzení svého zakladatele podle ruské redakce BBC za nezákonné a hodlá se odvolat, případně i k Evropskému soudu pro lidská práva.

Zakázaný Telegram

Akce, kvůli které byl Ponomarjov nyní uvězněn, se odehrála 28. října. Ruská policie tehdy v Moskvě a Petrohradu zadržela desítky lidí demonstrujících proti věznění skupiny mladých lidí, které úřady drží za mřížemi již více než půl roku jako údajné extremisty.

Protestující vyzývali k propuštění desítky mladých lidí, které úřady drží již od března na základě obvinění ze snahy o státní převrat a vytvoření extremistické organizace. K jejich zatčení vedly konverzace na internetové platformě Telegram, která dlouhou dobu kvůli zašifrované komunikaci vadila ruským úřadům. V dubnu ji proto zablokovaly, což v Moskvě vyvolalo tisícové demonstrace.

Provokace tajné služby

Obhájci vězněné skupiny tvrdí, že diskuse o založení zmíněné organizace, usilující "vrátit Rusku jeho dávnou velikost", vyprovokovali agenti ruské tajné služby FSB, kteří zasahovali do konverzací s cílem dostat skupinu za mříže. Ve druhém obdobném případu úřady stíhají 11 antifašistů z Penzy a Petrohradu, kteří čelí obviněním z členství v teroristickém společenství.

Říjnové akce na podporu stíhaných zorganizovali jejich rodiče, kteří se domáhali ukončit tyto případy a vyšetřit stížnosti ohledně mučení obviněných. V Moskvě tehdy policie zadržela 18 lidí, v Petrohradu čtyři desítky.