Odvetné opatření za podporu ukrajinské ortodoxní církve dnes oznámil ruský duchovní Hilarion. „Bylo učiněno rozhodnutí o přerušení kontaktů s eucharistickým společenstvím konstantinopolského patriarchátu,“ řekl novinářům na konferenci v Minsku. Informoval o tom ukrajinský list Kyiv Post. 

V praxi to znamená, že kněží obou církví nebudou moci společně sloužit mše. Věřící z jedné církve nebudou moci právoplatně přijímat svátosti u druhé.

Mluvčí vůdce moskevského patriarchátu, patriarchy Kirilla prohlásil, že doufá, že spor ohledně ukrajinské církve nepovede ke konfliktům. Rozhodnutí ruské pravoslavné církve se ale dalo čekat, již dříve patriarchovi v Konstantinopoli vyhrožovala, že pokud ukrajinské církvi nezávislost povolí, přeruší s ním styky.

Nástroj Kremlu na Ukrajině

Ukrajinská ortodoxní církev byla součástí ruské po tři sta let. Po ruském záboru Krymu a rozpoutání války na Ukrajině její nadvládu některé autority ukrajinské církve odmítaly uznat. Podle kritiků je totiž ruská ortodoxní církev příliš spjata s oficiální politikou Kremlu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko dříve obvinili Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.

Na světě je přes 250 milionů ortodoxních věřících, v Rusku žije necelá třetina z nich.

Pravoslavné církve jsou v jednotlivých zemích takzvaně autokefální, což znamená, že nespadají pod jednu autoritu, na rozdíl od katolické církve, jejíž jasnou autoritou je papež. Pravoslavnou církev v každé zemi reprezentuje patriarcha. Ukrajinská pravoslavná církev ale byla po 300 let podřízena ruské. Postavení konstantinopolského metropolity Bartoloměje není v hierarchii srovnatelné s papežem, udělování církevní autonomie ale v pravomoci má.

Zatímco v Konstantinopoli se nachází nejstarší pravoslavná církev na světě, ta moskevská je v současnosti  nejmocnější a má největší počet věřících.