Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ruské deníky vítají usmíření s Ankarou, ve spojenectví ale nevěří

Moskva – Petrohradská schůzka prezidentů Ruska a Turecka Vladimira Putina a Recepa Tayyipa Erdogana vedla k „rozmrazení" vztahů, které po loňském sestřelení ruského bombardéru klesly na bod mrazu, shodují se ruští komentátoři. Další vývoj mezi Moskvou a Ankarou však odhadují opatrně.

10.8.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ČTK/ABACA/AA

„Rusko-turecké usmíření na summitu v Petrohradu by nemělo budit neopodstatněné očekávání a přehnané iluze. Ve vztazích mezi Moskvou a Ankarou zůstává příliš mnoho problémů a rozporů, než aby se dalo mluvit o ‚strategickém spojenectví'," píše komentátor listu Kommersant.

Hlavní problém vidí v diametrálně rozdílných postojích v syrském konfliktu: Putin sází na prezidenta Bašára Asada, o jehož svržení Erdogan usiluje. Podobně je tomu i ve vztahu k syrským Kurdům, kteří jsou pro Ankaru nepřáteli a pro Moskvu potenciální spojenci.

Další potíž podle deníku souvisí s arménsko-ázerbájdžánským konfliktem, ve kterém se Moskva kloní k Jerevanu, zatímco Ankara jednoznačně stojí na straně Baku. Moskva a Ankara si také konkurují v „bratrských" postsovětských republikách ve Střední Asii.

Nepřátelské organizace

Problém představuje i skutečnost, že v Turecku působí vůči Moskvě otevřeně nepřátelské organizace, ať severokavkazské, anebo krymské. Přetrvává i „krize důvěry": ačkoliv se o tureckém sestřelení ruského letadla už veřejně nemluví, incident není zapomenut a Moskva si jistě udělala své závěry ohledně „spolehlivosti a předvídatelnosti tureckého vedení", upozornil Kommersant.

Závěrem dodal, že nynější sblížení je „ve značné míře vynucené" ochlazením vztahů obou zemí se Západem a jejich snahou vymanit se z mezinárodní izolace. Místo o strategickém partnerství se tak „dá spíše mluvit o jeho imitaci". Ale i to je obrovský pokrok od dob, kdy se oba státy ocitly na pokraji války.

Moskovskij komsomolec píše o výsledku petrohradského jednání jako o „alianci osamělých": Putin a Erdogan se najednou navzájem potřebují, aby se dostali z izolace a „trošku a zlehka" vydírali Západ. Sotva však lze uvěřit v dlouhodobější strategické spojenectví, na to jsou obě strany příliš rozdílné. Ale už sama představa takového spojenectví představuje prvotřídní „politický pendrek", jehož umné využití v diplomacii může zajistit značné výhody oběma stranám.

„Rusko poprvé za mnoho let dostalo příležitost vrazit klín do Severoatlantické aliance, jejímž je Turecko důležitým členem jako strážce přístupů k Černému moři. Odcizení mezi Ankarou, Washingtonem a Evropou zužuje manévrovací prostor NATO v regionu, který je pro Rusko klíčový. Odtrhnout Turecko od západního paktu se Rusku nepovede, ale ve spolupráci s Erdoganem může získat spoustu bodů," odhadl moskevský deník.

Autor: ČTK

10.8.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Mezinárodní letiště v Atlantě
1

Nejrušnější letiště světa postihl výpadek proudu. Na místě uvázly tisíce lidí

Václav Havel na snímku fotografa Oldřicha Škáchy.
20 12

Uplynulo šest let od úmrtí Václava Havla. Připomene ho řada akcí

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

Babiš uvádí nové ministry. Plaga chce na školství řešit inkluzi

Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) chce řešit finanční revizi inkluze, tedy společného vzdělávání. Nechce, aby náklady na inkluzi zasáhly do zvyšování platů školských pracovníků, řekl při dnešním uvádění do funkce. Premiér Andrej Babiš (ANO) na briefingu po uvedení Plagy kritizoval státní příspěvky pro soukromé školy. Stát má podle něj vlastní kapacity pro umístění žáků.

V Praze chybí byty. Stavby brzdí byrokracie

/INFOGRAFIKA/ Katastrofálně nízká nabídka. Tak vidí příčiny raketového růstu cen nových bytů v metropoli analytikové i lidé z byznysu. Stupňují proto tlak na vedení Prahy, aby zrychlilo a zjednodušilo povolování staveb. Jinak náklady na bydlení dál porostou.

V Rakousku složí slib nová vláda, povede ji Kurz

Rakousko bude mít ode dneška novou vládu. Úřadu kancléře se dnes složením slibu do rukou rakouského prezidenta Alexandera Van der Bellena oficiálně ujme Sebastian Kurz. Na utvoření vládní koalice se na konci minulého týdne po téměř dvou měsících jednání dohodly Rakouská lidová strana (ÖVP) a protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ).

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT