Pražský hrad potvrdil záměr Ruska a USA podepsat smlouvu o jaderném odzbrojení v Praze. Stane se to pravděpodobně 8. dubna, uvedlo na dotaz ČTK ruské velvyslanectví. Ruský velvyslanec o záměru informoval prezidenta Václava Klause, který s konáním vrcholné schůzky souhlasil. Diplomat na Hradě sdělil termín ceremoniálu, který má být oficiálně zveřejněn "po vzájemné dohodě všech tří stran".

Ruské agentury informovaly, že Moskva a Washington se už na nové odzbrojovací smlouvě dohodly, Bílý dům ale večer sdělil, že obě strany musejí ještě dořešit drobnosti. Spojené státy nicméně o konání schůzky již Prahu požádaly. "Ještě zbývají nějaké věci, které se musejí dořešit," uvedl mluvčí Bílého domu Robert Gibbs. Podle něj proto spolu mají americký prezident Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv v následujících několika dnech telefonicky hovořit. "Předjímám, že když budeme mít něco k podpisu, bude to v Praze," dodal Gibbs.

Praha symbolickým místem

Ruská média uváděla, že podpis by mohl být spojen s cestou ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na Slovensko, kam se chystá 6. a 7. dubna na oslavy 65. výročí konce druhé světové války. Medveděv bude v Praze poprvé, americký prezident Barack Obama podruhé.

Podpis smlouvy naváže na loňský pražský projev Obamy, v němž vyzval k jadernému odzbrojení. Obama v české metropoli hovořil 5. dubna. Praha tak je pro podpis symbolickým místem.

Obama tehdy hovořil na Hradčanském náměstí, za zády měl Pražsý hrad a fotogenické panaroma historického centra. Jeho projev přímo na místě vyslechlo 10.000 lidí. Kde by se mohli sejít Obama s Medveděvem, není jasné. Podle ruských diplomatických zdrojů to záleží na Češích jako hostitelích. Mohl by to být Pražský hrad, velké politické akce se zahraniční účastí se v minulosti konaly také v Kongresovém centru na Vyšehradě. Každopádně si přítomnost obou světoznámých politických celebrit vyžádá mimořádná bezpečnostní opatření.

Nová smlouva by měla být prvním hmatatelnějším výsledkem "nového startu" rusko-amerických vztahů, ohlášeného krátce po loňském nástupu prezidenta Baracka Obamy do Bílého domu.

Dohoda má nahradit smlouvu o omezení stavu strategických zbraní (START) z roku 1991. Medveděv a Obama se již loni v červenci předběžně dohodli, že sníží počet jaderných hlavic na nosičích na 1500 až 1675 kusů na každé straně a počet nosičů na 500 až 1100. Rozhovory původně měly být do prosince dokončeny, ale termín dohody se opakovaně oddaloval, i kvůli sporům o americkou protiraketovou obranu, započítávání hlavic a způsobům kontroly.

Rusku se nelíbí protiraketová obrana

Moskva od počátku ostře protestovala proti plánům předchozího amerického prezidenta George Bushe vybudovat v Česku protiraketový radar a v Polsku rozmístit protiraketové střely. Od těchto plánů Obama sice ustoupil, ale Moskvu znepokojuje případné rozmístění prvků protiraketové obrany USA na Balkáně, a tak trvá na vyjádření vazby mezi strategickými zbraněmi a protiraketovou obranou i v nové smlouvě. To by však podle pozorovatelů mohlo hrozit problémy při ratifikaci.

Podrobnosti dosažené dohody dosud nejsou známy, ale podle ruských médií vazba mezi útočnými a obrannými zbraněmi, na níž trvá Moskva, prý nemá být vyjádřena přímo v textu smlouvy, ale v ruském prohlášení, že Rusko může od smlouvy odstoupit, pokud protiraketová obrana ohrozí strategickou rovnováhu sil.