Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.

Tisícovkou podpořila ukrajinské vojáky, nyní za to možná zaplatí svobodou. Třiatřicetiletá Ksenia Karelinová ještě před několika měsíci netušila, že si peněžním příspěvkem na charitu zadělává na pořádný problém. Za projevenou štědrost jí hrozí dlouhá řádka let v ruském vězení.

Amatérská baletka se narodila v Rusku. Americké občanství dostala před třemi lety, když se vdala za Američana, za kterým se odstěhovala do Los Angeles. Nyní opět pobývala v rodné zemi. Ruští vyšetřovatelé ji obvinili poté, co v datech z jejího mobilního telefonu zjistili, že před dvěma roky, tedy v době začátku rusko-ukrajinské války, podpořila 51,80 dolary ukrajinskou charitativní organizaci Razom.

Dar byl podle ruské Federální bezpečnostní služby použit na nákup zdravotnického materiálu, vybavení a munice pro ukrajinské vojáky. Zástupci charity uvedli, že jsou zatčením ženy šokováni. Na svých stránkách píšou, že mimo jiné pomáhají ukrajinským dětem a komunitám postiženým válkou, a to dodávkou potravin, čisté vody, přístřeší a psychologické podpory.

Patnáct let v trestanecké kolonii

Karelinovou zadrželi policisté v únoru v Jekatěrinburgu na jihozápadě Ruska, když byla na návštěvě u rodiny. Její přítel ji letenku na návštěvu země dal jako dárek k narozeninám. „Je hrdá Ruska. Nesleduje zprávy a nijak do války nezasahuje. Věřím, že ji Amerika přivede zpět,“ řekl Chris Van Heerden serveru CNN.

Rusko-americké občance hrozí 15 let vězení:

| Video: Youtube

U neveřejného soudu se žena k podpoře ukrajinské charity před několika dny přiznala. Doufala totiž, že díky tomu dostane nižší trest. Prokuratura pro ni podle portálu Sky News požaduje až patnáctiletý trest v trestanecké kolonii, a to za účast na „veřejných akcích podporujících kyjevský režim“. Karelinová bude podle jejího právníka Mikhaila Mušalova odsouzena příští týden. Formálně jí hrozí dvanáct let odnětí svobody až doživotí.

Největší výměna vězňů od studené války

Vláda v čele s Vladimirem Putinem od začátku konfliktu na Ukrajině ostře odsuzuje jakýkoliv nesouhlas s invazí či kritiku války nebo ruské armády. Ruský prezident také podle britské stanice BBC v dubnu loňského roku podepsal dekret o zvýšení maximálního trestu za vlastizradu z dvaceti let na doživotí.

Před několika týdny ale udělalo Rusko překvapivý krok a přistoupilo na největší výměnu vězňů mezi východní zemí a Západem od konce studené války. Výměna se týkala celkem 24 lidí ze sedmi zemí. Mezi vězni, které propustilo Rusko, byl i reportér deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Americké ministerstvo zahraniční muže označilo za protiprávně vězněné. Oba byli ruským soudem obviněni za špionáž.

Výměna se týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové. Redaktorka byla odsouzena na šest a půl roku za mřížemi za šíření „nepravdivých“ informací o ruské armádě. Rozsudek kritizovaly jak americké, tak české úřady.