"K ruské vojenské pomoci není důvod ani právní či jiný základ. Představovala by invazi, která by zničila poslední zbytky (běloruské) nezávislosti," řekl Linkevičius novinářům ve Vilniusu. "Rusko by tím hodně riskovalo, s ohledem na to, co se v Bělorusku děje i s ohledem na podporu lidí. Mělo by dospět k tomu, že invaze by byla neospravedlnitelná z právního, morálního či politického hlediska," dodal.

Lukašenko se o situaci, kdy proti podobě a oficiálním výsledkům prezidentských voleb nepřestávají v ulicích demonstrovat desetitisíce lidí, opakovaně o víkendu radil s Putinem, který mu přislíbil pomoc na základě smlouvy o vojenské spolupráci. Bělorusko rovněž dnes plánuje zahájit čtyřdenní vojenské cvičení v oblasti kolem města Grodno poblíž hranic s Polskem a Litvou. Armáda má v rámci cvičení zkoušet způsoby posílení západní hranice země.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes apeloval na běloruskou armádu, aby v současné krizi nezasahovala proti vlastnímu obyvatelstvu. "Vyzývám běloruskou armádu, aby se neprohřešila zásahem proti vlastnímu obyvatelstvu," citovala jej agentura Reuters. Steimeier vyjádřil respekt k odvaze demonstrantů a vyzval Lukašenka, aby s opozicí zahájil dialog.

"Spojené království nepřijímá výsledky voleb (běloruského prezidenta). Chceme nezávislé vyšetřování Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ohledně nedostatků, které volby učinily nečestné, jakož i následných otřesných represí," uvedlo v dnešním prohlášení britské ministerstvo zahraničí. Na sankcích vůči strůjcům údajného volebního podvodu i brutálního zásahu bezpečnostních složek se již v pátek dohodli představitelé Evropské unie, konkrétní seznam postižených nyní v Bruselu vzniká.

Podle oficiálních výsledků v běloruských prezidentských volbách 9. srpna získal dosavadní prezident Alexandr Lukašenko 80,1 procenta hlasů, opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská dostala 10,1 procenta hlasů. Lukašenkovo vítězství však zpochybňuje jak opozice, tak široká veřejnost a zemí již přes týden zmítají masové protesty. Na dosud největší demonstraci se v neděli sešlo podle odhadů až 200.000 lidí. Cichanouská se uchýlila do Litvy kvůli obavám o svou bezpečnost, a zřejmě i pod nátlakem bezpečnostních sil. Dnes vyzvala bezpečnostní síly, aby přešly na stranu národa a žádala rychlý vznik právního rámce pro nové volby.